Šumavský Boubínský prales ukrývá až 400 let staré stromy

16. duben 2014
Česko – země neznámá

Boubínský prales je unikátní přírodní rezervace v samém srdci Šumavy. Některé stromy jsou staré až 400 let, ale samotný prales je starší než lidský rod. Dřív byl prales vlastně všude, ale člověk lesy postupně kácel a znovu osazoval a z původních evropských pralesů, které nebyly dotčeny lidskou činností, tak zbyly jen ostrůvky. Dnes jsou chráněny přísnými zákony.

Boubínský prales, který se nachází v nadmořské výšce 920 až 1110 metrů, byl vyhlášen přírodní rezervací už v roce 1858. Rezervace zde byla zřízena na popud lesníka Josefa Johna a během let se postupně rozrostla z původních 47 hektarů na současných 685 hektarů.

Světově známý prales leží na jihovýchodním úpatí hory Boubín nedaleko Vimperka. Dnešní jádro Boubínského pralesa, tvořené především bukem a smrkem, je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů, tzv. pomezního hvozdu.

Boubínský prales

Nejvyšší boubínský smrk měřil téměř šedesát metrů

Nejstarší smrky a sporadicky i jedle jsou staré 300 až 400 let. Prastaré stromy ční vysoko nad hustou korunovou klenbu tvořenou převážně bukem a udivují nejen svými rozměry, ale i zajímavými tvary kmenů. Největší boubínský smrk zvaný Král smrků, který padl 4. prosince 1970, měl obvod kmene 508 centimetrů, výšku 57,2 metru a objem téměř 30 kubických metrů.

Vedle tohoto velikána upoutají turisty i četné další stromy s neobvyklými růstovými deformacemi, jako jsou mohutné nádory, dvojáky, harfovitě zmnožené kmeny, nebo smrky stojící na široce rozkročených chůdových kořenech.

Boubínský prales - vidlicový smrk

Oblast boubínské rezervace patří k nejnavštěvovanějším částem Šumavy. Odhaduje se, že ji každý rok navštíví okolo 100 tisíc turistů, z toho asi třicet procent cizinců.

Přírodní rezervace je navštěvována převážně z oblasti Kubovy Hutě, kde začíná modrá turistická značka vedoucí přes Basumské louky, na Srní vrch, Boubínský prales, na křižovatku na Křížkách, přes Boubínské jezírko, Amortovku a přes Lom před Soví skálou, kde oblast rezervace opouští a míří do obce Zátoň.

autor: Filip Černý
Spustit audio