Fejeton: Martin Stöhr - První (jarní) brněnská (elegie)
Martin Stöhr se narodil 2. 12. 1970 ve Zlíně. Vystudoval Pedagogickou fakultu UP v Olomouci – český jazyk a výtvarnou výchovu.
Poezii publikuje časopisecky od konce 80. let. Od roku 1995 je redaktorem literárního časopisu a nakladatelství Host. Souběžně provozuje vlastní nakladatelství MaPa. Vydal sbírky Teď noci (1995) a Hodina Hora (1998), k nimž v roce 2004 přibyla třetí básnická kniha Přechodná bydliště. V roce 2012 vydal Host jeho čtvrtou sbírku Smích ze snu. Žije v Brně.
Jarní povětří je zrádné, z vlídného tepla je narychlo štiplavý chlad, výrostci, kteří nasedli na kola, pak jezdí s rukama v kapsách, frajersky, bez držení. Kdosi kohosi potká před prahem a mluví spolu se zdejším nezaměnitelným přízvukem o rašící flóře. Periferie je tady všechno pět minut chůze z centra, přes viadukt prolétne vlak. Na vteřinu mne zajme pocit Brna. Podržet se ovšem nedá…Nedávno se s parádou slavila výročí dvou možná největších českých prozaiků. I oni byli v kolébce Brňany, ale sudičky jim pošeptaly, že „život je jinde“. Podržet se tu nikdo nedá. Spisovatel Eugen Brikcius o Brně prohlásil, že je „městem s přirozeným spádem k nádraží“. Básník Krchovský Brno zase označuje „pokusem o město“.
Miloš Kopecký ve filmovém zpracování povídky Já, truchlivý Bůh, přehlédne panorama a konstatuje: „Brr - no, mohlo to být i horší.“ Je to příznačné. Hovoříme-li o Brně, příliš často dojde na nějaký deficit, či nenaplněné možnosti. Vždycky je zde něco jinak. Na náměstí stojí černý orloj s nezbadatelnou časomírou. Zvoní se tu poledne, ale jindy než ve dvanáct, máme zde pověstné neexistující metro. Máme tu hantec, ve skutečnosti řeč nikoho, máme tu hrad-kriminál, máme zde zemské instituce, ale žádnou zemi a tak dále. Přirozeně na to přišli i recesisti, kteří rovnou stvořili alternativní Krno.
Buďme spravedliví - v posledních letech se ledasco mění. Jeden můj kamarád trefně prohodil: „Ještě otevřou tři další kavárny a bude se tady jezdit jak do Paříže!“ Jenže všichni dobře víme, že nic takového se nestane, ani kdyby těch kaváren bylo sto. Řadě jiných míst a měst se připisuje magie. Robert Musil však o Brně poznamenal, že mu připomíná „tělocvičnu s nízkým stropem“. Změnily se říše, změnilo se století, ale tato hořkost stále nevyvanula.
ÚRYVEK
Celý fejeton si poslechněte v magazínu Zelný rynk, který vysíláme v sobotu 19. dubna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.