Utrpení Čerokíů se zapsalo do jejich lebek
Události severoamerické historie jako Cesta slz či občanská válka ovlivnily lebky původních obyvatel. Prokázalo to zkoumání ostatků indiánů z kmene Čerokí.
Čerokíové byli jedním z pěti severoamerických indiánských kmenů, které bílí kolonizátoři považovali za civilizované (Five Civilized Tribes). Na rozdíl od mnoha jiných byli ochotni převzít některé zvyky, praktiky a dokonce i náboženství Evropanů. Před utrpením a úpadkem je to ale neochránilo. Čerokíové nuceně opouštěli své domovy, prohrávali ve válkách a nevyhnula se jim ani epidemie neštovic. Řada vědeckých prací zdokumentovala, že environmentální stresory mají moc ovlivnit růst lidské lebky. Forenzní antropology ze Severoakrolínské státní univerzity proto zajímalo, zda dokážou na lebkách Čerokíů vystopovat historicky významné události, které vedly k úpadku jejich společnosti.
Za to, že měli co zkoumat, vděčí Franzi Boasovi (1858 - 1942), původem německému průkopníkovi moderní antropologie, který si vysloužil přezdívku "otec americké antropologie". Boas na konci 19. století shromáždil a proměřil lebky mnoha kmenů původních obyvatel Severní Ameriky. Mezi nimi byly i stovky lebek Čerokíů. Autoři studie vybrali lebky dospělých, u nichž stanovili pohlaví a rok narození, který spadal do let 1783 až 1874. Právě datum narození bylo pro vědce klíčovou informací, z níž vyplývalo, jaké stresory mohly zasáhnout do života konkrétních jedinců. Analýza získaných dat znovu potvrdila vliv faktorů prostředí. Kupříkladu velikost ženské lebky se prudce zmenšila po roce 1838, kdy došlo k tragické události známé jako Cesta slz. Nucené přesídlení Čerokíů zahrnovalo špatné životní podmínky ve sběrných táborech stejně jako vyčerpávající, téměř 2000 km dlouhou cestu z východu na západ.
Velikost mužských i ženských lebek se také prudce zmenšila mezi roky 1820 a 1850. Poté došlo ke krátkodobému zvětšení v čase relativního klidu a následně k dalšímu zmenšení v 60. letech, kdy začala americká občanská válka. Důvod, proč se tragické historické události zapisují do lebek dotčených lidí, je podle vědců jednoduchý: v těžkých časech lidé nemají adekvátní výživu a jsou vystaveni zvýšenému riziku onemocnění. Studie ze Severokarolínské státní univerzity demonstruje, jaký vliv měly takové negativní události na fyzický růst Čerokíů. Navíc pomáhá pochopit, jak stres prostředí ovlivňuje rozměry lebky, což mohou další vědci využít při zkoumání prehistorických i historických společností stejně jako současných populací z rozvojových zemí.
Zdroj: Annals of Human Biology, North Carolina State University
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka