Stavíte pasivní dům? Začněte u pozemku, radí Zbyněk Bouda

Se stavbou pasivního domu se začíná už u výběru pozemku, který by měl být správně orientován. Podle Zbyňka Boudy musíme vzít v úvahu, jaký má vybraný pozemek vztah ke světovým stranám, ke slunci i větru. Oproti domům „pouze“ orientovaným na jih, kde se také za topení výrazně ušetří, u pasivního domu ale očekáváme nejen, že v zimě nepropouští teplo ven, ale že také v létě bude efektivně ochlazen.

Pro letní teplé období je tedy potřeba zavést speciální opatření. Zbyněk Bouda vysvětluje, že se chladí třemi způsoby o různých nákladech. „Systém pasivní znamená, že se většinou dům zastíní venkovními žaluziemi nebo venkovními zástěnami, aby do oken nesvítilo slunce.“ Dalším způsobem jsou zemní kolektory: „Vzduch se do domu přivádí potrubím, které má 10 i 20 metrů délky a do třetice se ochlazuje i klimatizací, která je nejdražší,“ dodává Zbyněk Bouda.

„V pasivních domech se větrá řízeně, přesně takovým množstvím vzduchu, aby nám v nich bylo dobře. Je tam přesně ten správný vzduch se správným obsahem kyslíku, vhodné prostředí pro alergiky,“ popisuje Zbyněk Bouda. Větrací zařízení obsahují i filtry, které dovnitř žádný prach nepustí. Ovšem normální okna se v takových domech neotevírají – jde totiž o speciální nákladná okna s trojskly a se selektivní vrstvou.

Zvenčí takový dům většinou nepoznáme. Staví se totiž z běžných materiálů, stejně jako u ostatních domů. Pasivní domy jsou často lehké stavby, například dřevostavby, s materiály jako je polystyren, ale může to být i cihla zateplená polystyrenem nebo foliemi, které vše přelepují.

I když je na začátku stavba pasivního domu dražší (je třeba vložit více peněz do materiálů a kontrol projektu i stavby), obvykle je to o dvacet nebo třicet procent oproti běžnému domu, se dají využít dotace z programu Zelená úsporám. Tyto dotace mají samostatnou kapitolu pro pasivní domy, která v podstatě navýšení oproti stavbě běžného domu nakonec pokryje.