VIDEO: Nové londýnské kavárně vládnou kočky. A stojí se na ně fronty
Dva až tři měsíce se čeká na rezervaci většinou v nejslavnějších restauracích světa ověnčených třemi michelinskými hvězdami. Čekat takovou dobu na volné místo v kavárně a ještě platit pět liber za vstup? To je mírně řečeno nevídané. Jenže on to není žádný obyčejný podnik, ale kočičí! Chlupatí miláčci se tam nevodí. Oni tam už totiž jsou. A není jich jen pár, najdete jich tu hned jedenáct.
Je to asi první kavárna, v níž je potřeba si ještě před vstupem umýt ruce. Nejspíš kvůli kočkám, abych zvenku nepřinesl žádnou infekci.
„Tradice kočičích kaváren začala na Tchajwanu. Podobné podniky jsou populární taky v Japonsku, Jižní Koreji nebo v Číně. Tam jsou hlavně pro lidi, kteří by si v malých bytech nemohli dovolit chovat kočku nebo si to majitel nepřeje,“ vysvětluje mi Lauren Pearsová, majitelka a manažerka londýnského podniku.
„Teď se tento trend přesunul i do západní Evropy. První kočičí kavárny má tak už třeba Petrohrad nebo Vídeň,“ dodává. Přes rok vyběhávala potřebná povolení a sháněla peníze. Přes impozantních 100 tisíc liber věnovala na podnik Lady Dinah's Cat Emporium veřejnost.
Žádný talíř není v bezpečí
„Hned po příchodu upozorňujeme zákazníky, aby kočky nekrmili a dávali si pozor na svoje jídlo. Když si nehlídátej koláč, některá z koček ho může ukrást,“ varuje Lauren, která je původem z Austrálie.
„Ale to se moc často nestává. Přísně dbáme na to, aby jídlo nepřišlo do styku s kočkami, ať už během přípravy, nebo když se nese na stůl,“ ubezpečuje.
Na webové stránce si volné místo v kavárně pokusilo zamluvit už 16 tisíc lidí. Jenny čekala na rezervaci dva měsíce, a dokonce si musela vzít volno z práce, aby sem mohla přijít.
O kočky je dobře postaráno
„Je to báječný nápad, že sem člověk může přijít a pohrát si se spoustou koček. Současně je to opravdu hezká kavárna. Taky se mi líbí, že se tu o kočky dobře starají,“ oceňuje Jenny práci Sarah, která je v kavárně kočičí ošetřovatelkou.
Zasáhne, když má pocit, že se hosté během 120 minut vymezených pro pobyt v kavárně nechovají k mňoukající součásti inventáře správně. Sarah se nikdy nedotýká hostů samotných ani jejich nápojů nebo pokrmů.
„Pomáhám zákazníkům se s kočkami sblížit,“ vysvětluje Sarah. „Znám je od doby, kdy to byla ještě koťata, takže vím, co mají rády. Ne všechny kočky si hrají se stejnými hračkami. Moje role je hosty s kočkami propojit tak, aby byli šťastní.“
Malým dětem vstup zakázán
O mikrofon Českého rozhlasu se velmi zajímá zrzavobílý kocourek Romeo, který je údajně velmi plachý. Dnes tak ovšem vůbec nevypadá. Pak se odebírá ke dveřím pro zaměstnance a dožaduje se vstupu dovnitř tím, že klade tlapku na kliku.
„Máme pro návštěvníky kavárny věkové omezení. Nesmějí k nám osoby mladší 8 let. Naše kočky totiž na malé děti nereagují moc dobře. Vadí jim prudké pohyby a vyšší tóny,“ upozorňuje majitelka kavárny.
„Upřímně řečeno, některým zákazníkům vadí děti ještě víc než našim kočkám,“ dodává. „Jinak kromě Londýňanů se k nám už naučili chodit i turisté. Měli jsme tu návštěvu z Itálie, která přijela hlavně kvůli naší kavárně, což nám hodně zalichotilo.“
V britské metropoli se má otevřít také první psí kavárna pojmenovaná House of Hounds. Doufejme, že bude dostatečně daleko od té kočičí.
