Čína chce být považována za mocnost. I v Jihočínském moři, tvrdí politický geograf

16. květen 2014

Násilné protesty ve Vietnamu proti otevření čínské ropné plošiny v Jihočínském moři pokračují. Peking apeluje na Vietnam, aby potrestal viníky a odškodnil oběti.

„Spory o ostrovy v Jihočínském moři se vlečou desetiletí a vzájemné vztahy Vietnamu a Číny jsou napjaté odjakživa,“ řekl v našem vysílání vietnamista Jan Ičo z Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Vietnam a Čína v posledních desetiletích podepsali kolem stovky prohlášení o dobré vůli spolupracovat a vyřešit problém mořských hranic.

To nebrání tomu, aby vietnamská vláda využívala protičínského sentimentu ve společnosti, vysvětlil vietnamista.

„Čínská menšina začala utíkat z Vietnamu. To může stát na začátku velkého konfliktu. Je to poslední kapka ve sporu o práva v Jihočínském moři,“ zhodnotil Jan Ičo.

Chování Číny zřejmě porušuje mezinárodní dohodu z Haagu

„Existuje několik řešení: Prohlásit oblast za mezinárodní území nebo přijmout trvalý konflikt,“ navrhl ředitel Institutu politických studií Univerzity Karlovy Bořivoj Hnízdo.

Podle něj si území v Jihočínském moři nárokuje nejen Vietnam, ale také Filipíny, Malajsie, Brunej a Indonésie.

„Argumentují mezinárodní dohodou z Haagu z roku 1982, podle které má každá země právo na tzv. exkluzivní ekonomickou zónu,“ vysvětlil Hnízdo.

„Podle Vietnamu je čínská plošina umístěná právě v jeho exkluzivní zóně.“

Vztah Vietnamu s Čínou je historicky problematický, souhlasí geograf. Navíc, čínské komunity jsou ekonomickým tahounem všech zemí v celé oblasti.

„Čína chce být považována za regionální mocnost,“ konstatoval Hnízdo.

Americký víceprezident Joe Biden vzkázal Pekingu, aby se přestala chovat v oblasti agresivně.

Spojené státy sice na politiku Číny upozorňují už od ledna, ale tento lokální konflikt do vzájemný vztahů obou zemí zřejmě nezasáhne:

„Pro USA je to jen jakási nepříjemnost,“ shrnul politický geograf Bořivoj Hnízdo.

autoři: oci , bum
Spustit audio