Karlovarský kraj bude mít nové národní kulturní památky
Královská mincovna v Jáchymově, Důl Mauricius na Hřebečné a Dlouhá stoka v Slavkovském lese přibydou do seznamu národních kulturních památek v Karlovarském kraji. Schválila to na svém zasedání vláda.
Ještě před více jak deseti lety měl status národní kulturní památky v Karlovarském kraji pouze hrad Bečov nad Teplou, relikviář sv. Maura a zámek Kynžvart. Nyní se seznam národních kulturních památek v regionu rozroste o další tři.
„Iniciátorem celého procesu byl Karlovarský kraj, který předložil návrh na jmenování nových objektů již v roce 2013. Náš region se bude moci pyšnit třinácti nemovitými a dvěma movitými národními kulturními památkami,“ uvedla náměstkyně hejtmana Karlovarského kraje Eva Valjentová.
Od 1. října 2014 se národními kulturními památkami stane Královská mincovna v Jáchymově, Důl Mauricius na Hřebečné a Dlouhá stoka v Slavkovském lese. Oblíbeným turistickým cílům to zvýší nejenom prestiž, ale také možnost získat potřebné finanční prostředky z dotačních titulů v rámci památkové obnovy.
V Královské mincovně v Jáchymově v současné době sídlí pobočka Muzea Karlovy Vary. Dominantou této jednopatrové stavby je bohatě zdobený věžovitý arkýř. Kromě mnoha cenných renesančních stavebních prvků se mincovna může pochlubit i technickým unikátem evropského významu, jakým je zachovaný dymník pece na tavení stříbra. Celistvý a neporušený areál objektu se řadí mezi ojedinělé evropské památky hornictví ze 16. století a dokládá technickou vyspělost renesančního mincovnictví.
Důl Mauricius na Hřebečné je mimořádnou technickou památkou českého Krušnohoří. Ruda se zde s přestávkami těžila po celá čtyři století od roku 1545 do roku 1944. Důl, který je nyní ve vlastnictví města Abertamy, by měl přivítat první návštěvníky letos na podzim.
Dochovaný vodní systém Dlouhé stoky s napájecími rybníky Kladský a Nový se řadí mezi nejstarší vodohospodářská díla evropského významu. Jedná se o pozoruhodnou technickou památku svého druhu, která dokládá způsob dopravy dřeva a přívodu vody do báňských provozů. Umělému vodnímu kanálu, který měřil v době svého dokončení 24 kilometrů, se délkou mohl vyrovnat jen tzv. Blatenský příkop a příkop v saském Altenbergu. Slavkovská stoka patřila mezi největší vodní díla vybudovaná v Evropě v 16. století pro báňské účely.
