Ve slavném kopřivnickém podniku Tatra se původně vyráběly kočáry

18. červen 2014
Česko – země neznámá

Ignác Šustala měl vlastně štěstí v neštěstí. Narodil se v roce 1822 v Kopřivnici jako třetí dítě zdejšího rychtáře, a tak nezdědil po svém otci ani fojtský neboli rychtářský úřad, ani žádný jiný majetek. A musel se o sebe postarat sám. Vyučil se sedlářem a lakýrníkem a pak vandroval jako tovaryš, až na delší čas zakotvil ve Vídni u Filipa Kollera, což byl dodavatel kočárů pro rakouský dvůr. Tato zkušenost se mu později hodila.

Když se totiž vrátil zpět do Kopřivnice, proměnil otcovu stodolu v řemeslnou výrobnu bryček. Psal se rok 1850 a Ignác Šustala v ní pracoval sám, jen za pomoci dvou tovaryšů. Začal s výrobou lehkých kočárů, kterým se říkalo Neutitscheinky podle sousedního města Nový Jičín. Tam už se tyto oblíbené bryčky vyráběly tři desetiletí.

Jeden z kočárů Ignáce Šustaly

V podnikání se mu dařilo, a tak už o tři roky později nahradila jeho skromnou dílnu rozrůstající se továrna „Ignaz Schustala & Co“. K bryčkám Neutischeinkám přibyly i velké luxusní cestovní kočáry a později také nákladní a poštovní vozy pro Polsko, Rusko, Halič i zámoří. Ignác Šustala zemřel v roce 1891. V jeho šlépějích pak dále úspěšně pokračoval syn Adolf.

Budova fojtství, na jejímž dvoře stojí zmiňovaná stodola, je nejstarší dochovanou budovou v Kopřivnici. Pyšní se číslem popisným 1 a poprvé je zmiňována už v roce 1576. Muzeální expozice, která je umístěna právě v hlavní budově, nabízí pohled do života lidí v dobách minulých, možnost seznámení se s lidovými zvyky a tradicemi.

Budova Fojtství

A pokud zavítáte i do stodoly, můžete obdivovat šest zachovalých výrobků kopřivnické „kočárovky“, např. ruské saně, pohřební vůz či bryčku Mylord.

V Muzeu Fojtství mají otevřeno vždy od úterý do neděle od 9 do 17 hodin.

Spustit audio