Řekové závodí na plachetnicích i během krize. Soutěživost za tím ale nehledejte

Řekové se jachtařením baví i v době finanční krize. Důvody k tomu mají různé a překvapivě tak mohou i ušetřit. A lodě nejen milují, ale také potřebují. Zvláště ti na ostrovech. Nemusí mít auto, ale patří jim alespoň malá rybářská loď nebo motorový člun. A ti, kdo mají plachetnice, s nimi jezdí regaty.

Vzrušení před začátkem plachetnicového závodu narůstá s každou minutou. Do zahoukání sirény ohlašující start už zbývá jen pár sekund.

Tentokrát se jedou závody z Korfu do malebného městečka Parga, které se nachází na řecké pevnině. Fouká jen slabounký vítr, stěží dva stupně Beaufortovy stupnice. Na palubě nikdo z posádky ani nedutá. Jen drsný kapitán Adonis křičí své pokyny: „Jedeme, rychle, rychle! Co se děje? Nemůžu dělat všechno sám. Rychle, vezmi si ještě tohle! Proč se zasekla plachta?“

Čtěte také

Jannis a Vasilis, členové posádky, beze slova plní rozkazy a vytahují plachty. Pak následují nekonečné hodiny čekání na vítr, který postupně úplně utichá. Posádka se soustředěně dívá na plachty, které v bezvětří jen tak plandají a kapitán se zasmušile dívá dopředu, jestli na moři zahlédne alespoň náznak vánku. Jen šplouchání vlnek narušuje úplné ticho, které na lodi vládne.

Jsme čtyři, ale bojujeme

Vasilis nevynechá jedinou regatu. „Je to nádhera. Jezdím už 12 let,“ říká. Atmosféra na lodi je velmi napjatá. Jak to bere, když na něj kapitán křičí? „Někdy musí křičet. A ten náš je v pohodě,“ vysvětluje Vasilis s klidem námořníka. Samotnému plachtění se věnuje už 14 let.

Moře je překvapivě čisté a průzračné

V pozdních nočních hodinách se začínáme přibližovat k cíli. Na moři není žádné světelné znečištění, a tak se na nebi objeví milióny hvězd. V Parze nás vítá obrovská kotva na malém náměstí a pořadatel závodu, námořník Kosmas, který touto akcí chtěl připomenout svého dávného slavného krajana. Ten se svým Portolanem nezapomenutelně přispěl k rozvoji řeckého námořnictví.

Čtěte také

Vyhlašování vítězů předchází vždy malá oslava. Tentokrát zvítězila loď Aela s 33letým kapitánem Arsenisem. „Vítězství je vítězství, hezký pocit. Doufejme, že se nám to zase povede. Tohle už je třetí vítězství, týmová práce. Jsme teď čtyři, což je málo, ale bojujeme,“ raduje se se svojí posádkou.

Zakaboněný Adonis zapíjel smutek pivem

Další se také radují, i když nevyhráli. „Výborně jsem se bavil, měli jsme skvělý tým. Kapitán je přísný, ale spravedlivý. Všichni jsme ho poslouchali a dopadlo to dobře,“ popisuje Janis.

Parga

Naopak kapitán Adonis je zjevně zakaboněný. Popíjí pivo a na moji otázku, na kterém skončil místě, odpovídá: „Na nejhorším.“ A protože bere závod smrtelně vážně, neraduje se ani z místa někde uprostřed startovní listiny.

Mnozí Řekové, kteří vlastní plachetnice, s nimi závodí. Není to jen z čiré soutěživosti, ale také proto, že se potom jejich jachta dostává do kategorie sportovních lodí a za ty se platí mnohem nižší přístavní poplatky. A to je v dnešní těžké době ekonomické krize nezanedbatelná výhoda.

autor: Pavla Smetanová
Spustit audio