Petr Hartman: Podstatné detaily služebního zákona

Také tento problém budou muset vyřešit poslanci v souvislosti s přijímáním zákona o státní službě.

Desítky lidí s diplomem ze zmiňované školy totiž zaměstnává ministerstvo zahraničí. Podle navrhované verze služebního zákona by nemělo být uznáno vysokoškolské vzdělání získané na politických a bezpečnostních školách v bývalém Sovětském svazu.

Pokud by se to nezměnilo, museli by se absolventi moskevského institutu z dob komunistické totality s prací ve státní správě rozloučit. Na úvaze zákonodárců záleží, zda by to jejímu fungování spíše prospělo, nebo naopak uškodilo.

Čtěte také

Tento konkrétní příklad dokazuje, že připravovaná právní úprava v sobě skrývá řadu zdánlivých detailů, které budou mít na chod státní správy významný vliv. Mezi ně patří i šíře záběru, na koho se vlastně služební zákon bude vztahovat.

Podle studie vypracované Institutem pro demokracii a ekonomickou analýzu, zkráceně IDEA, přímo na ministerstvech působí jen necelá třetina státních úředníků. Drtivá většina pracuje v nejrůznějších organizacích a institucích, které pod ně spadají.

Ministerstvo zahraničních věcí|foto: Filip Jandourek

Má-li služební zákon zajistit určitou stabilitu fungování státní správy a její odstínění od politických vlivů, musí jeho působnost dosáhnout i mimo ministerstva. Není proto náhodou, že se zákonodárci dohadují o tom, koho by se měla zmiňovaná právní norma týkat.

Jedná se mimo jiné také o to, aby si některé instituce uchovaly určitou mírou nezávislosti a nebyly paradoxně pod pláštěm služebního zákona zataženy více do sféry vlivu politiků. Řeč může být například o Českém statistickém úřadu nebo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Čtěte také

Další detailem, byť poměrně důležitým, je složení výběrových komisí. Právě na nich bude záležet, kdo důležité posty ve státní správě obsadí. V neposlední řadě poslanci ani v tuto chvíli přesně nevědí, kolik zavedení nového zákona bude stát.

Podle studie vypracované institutem IDEA vydává státní rozpočet na platy státních úředníků ročně zhruba 23 miliard korun. Zároveň podle tohoto dokumentu neexistuje přehledný systém jejich odměňování. V neposlední řadě, některá místa nejsou ve skutečnosti obsazena, a proto tabulkové počty neodpovídají těm reálným.

Kancelář, státní správa|foto: Fotobanka RGBStock

Zákonodárci tak pracují s virtuální realitou. S její pomocí se pokoušejí vytvořit pevné základy profesionálně fungující státní správy. Nejenom kvůli tomu by mělo být brzděno optimistické očekávání, že s přijetím služebního zákona dojde k zásadní změně v jejím fungování.