Neandrtálci jedli zeleninu

Neandrtálci, kteří vyhynuli přibližně před 30 000 lety, jsou vnímání jako vrcholoví predátoři, kteří se živili téměř výhradně masem. Této představě nahrávají jak archeologické nálezy, které zahrnují lovecké zbraně a množství zvířecích kostí, tak výsledky analýz izotopů dusíku a uhlíku v jejich zubní sklovině. Existují však i náznaky, že neandrtálci se nevyhýbali ani "zelenině". Ve fosilizovaném materiálu na povrchu jejich zubů byla objevena pylová zrna. Problém je, že nevypovídají o tom, jestli neandrtálci konzumovali rostliny záměrně - jejich zbytky se na zuby klidně mohly dostat spolu s masem, obsahem žaludku ulovených zvířat nebo také při práci, do níž neandrtálci zapojovali jako nástroj svůj chrup.

Aby získali přímé důkazy, vypravili se vědci z Massachusettského technologického institutu a španělské univerzity v La Laguna na naleziště El Salt, které leží na jihu Španělska. Neandrtálci zde žili před 60 000 až 40 000 lety a zanechali nám četné důkazy své existence. Mezi nimi jsou pozůstatky výkalů, které vědci izolovali ze sedimentu a podrobili laboratorní analýze. O tom, že patří lidem, svědčí sloučenina koprostanol, která vzniká metabolizováním cholesterolu. A to pouze u primátů. Jedinými primáty, kteří v té době žili v El Salt, byli právě neandrtálci, takže je téměř nepochybné, že exkrementy patří jim.

Naleziště El Salt na jihu Španělska|foto: Ainara Sistiaga

Každý z pěti vzorků, který vědci prozkoumali, obsahoval velké množství koprostanolu. To vypovídá o konzumaci masa, které je bohaté na cholesterol. Ve dvou vzorcích se však objevil ještě další biomarker - látka 5β-stigmastanol, která vzniká trávením rostlinných fytosterolů. Autoři studie z toho vyvozují, že strava neandrtálců sice byla skutečně založená na mase, ale to bylo v příhodné sezóně pravidelně doplňováno "přílohami" v podobě rostlin, kořínků a hlíz.

Zdroj: PLOS ONE