Vítr a kůrovec mění Tatry k nepoznání. Turisty to sem ale pořád táhne

Ve Vysokých Tatrách je čím dál méně stromů, ale víc a víc turistů. Ukazuje se, že větrné kalamity za posledních 10 let neodradily návštěvníky, i když vichřice změnila hory k nepoznání.

Ve Vysokých Tatrách začala letní sezóna. Tamní vysokohorské stezky jsou sice otevřené už od půlky června, hlavní nápor turistů se však čeká o prázdninách. Letos návštěvníci uvidí znovu o něco méně stromů. Na podzim to bude 10 let, co Tatry zničila vichřice. Druhý silný vítr z letošního května dokončil, co ten první nestihnul. Jak půjde dohromady turistika s rachotem těžké techniky dřevařů?

České povzdechy nad tatranskými polomy jsou upřímné. Návštěvníci znali Tatry dlouhá desetiletí jako zónu hustého smrkového lesa. Ten už je pryč. Obavy, že turisté kvůli popadaným stromům zanevřou na slovenské velehory, se nenaplnily. Bezprostřední pokles návštěvnosti po kalamitě byl asi 5%. Mnohem větší ztráty cestovnímu ruchu přinesla hospodářská krize o pár let později.

Čtěte také

Jak vytěžit dřevo a neponičit národní park?

Letošní vichřice polámala stromy i v Západních Tatrách. Kvůli popadaným stromům je třeba vstup do Žiarské doliny omezený až do listopadu. Miro Dzuroška, chatař ze Žiarské chaty, se na letošní sezónu dívá skepticky: „Návštěvnost nebude taková jako v minulosti, protože se tu těží.“

Pohled dolů ze Žiarské chaty nevypadá dramaticky. Vidět je jen zelené údolí. I tak se v Tatrách znovu rozbíhá stará debata. Jak vytěžit dřevo, aby se neponičil národní park a nerozšířila kůrovcová kalamita? Chatař Dzuroška v tom má jasno. Popadané stromy musí pryč.

„Když se dřevo nevytěží, západ Tater lehne kvůli škůdcům. Pár generací neuvidí hory v takovém stavu, jako jsou dnes,“ prohlašuje.

Polomy přidělávají starosti místním. Jak problémy s lesním porostem ovlivní cestovní ruch?

Západní Tatry padnou, myslí si ekologický aktivista

Podle ochranářů změní podobu Tater spíš další vítr. Stejnověký a vůči větru málo odolný les už vichřice pokosila ve Vysokých Tatrách. Teď jsou na řadě Západní Tatry, myslí si ekologický aktivista Erik Baláž: „Během následujících deseti dvaceti let Západní Tatry padnou. Je to očekávatelná událost.“

Kůrovec zničil i lesy na některých frekventovaných cestách, třeba u Hrebienku. Pohled na suché stromy není pěkný. Jenže naštěstí má náklonnost návštěvníků k Tatrám sílu téměř přírodního zákona, která se vyrovná větru i kůrovci.

„Polomy nejsou podstatné. Důležitější je chodit po vršcích a pozorovat skály a kamzíky, tedy hlavně ten vršek,“ tvrdí jedna z návštěvnic. Dokazují to i statistiky. Minulý rok zaznamenaly Tatry nejvíc ubytovaných hostů v historii.

autor: vob
Spustit audio