Libor Dvořák: Cyril, Metoděj a Rusové
Ruská tradice zdůrazňuje, že oba věrozvěsti jsou vážení a respektovaní jak na východě, tak na západě evropského kontinentu. Pro ruský prostor je samozřejmě nesmírně důležité, že soluňští bratři jsou tvůrci slovanské abecedy neboli azbuky, založené na řeckém písmu, ale také hlasatelé křesťanství ve východní části našeho kontinentu.
V ruské interpretaci jsou rozhodně zajímavé debaty o jejich etnickém původu: je vcelku nepochybné, že Cyril a Metoděj byli Řekové, ovšem v 19. století někteří ruští religionisté, například Michail Pogodin, trvali na tom, že slavní svatí bratři byli Slované. Důvod pro toto tvrzení byl přitom poněkud problematický: hlavním argumentem je totiž jejich skvělá znalost slovanských jazyků.
My o Cyrilovi a Metodějovi samozřejmě víme své a stejně tak chápeme, jak důležití byli pro rozvoj české kultury, byť v našem prostoru nakonec zvítězila v zásadě latinská křesťanská tradice. Velmi zajímavé ale je, jak vnímají vliv na svůj prostor například Bulhaři.
Skeptici se domnívají, že v období křtu chána Borise oba bratři plnili svou nesmírně důležitou moravskou misi a na pokřesťanšťování Bulharska se tudíž podílet nemohli. A nejde o jedinou slavistickou záhadu – evropští slavisté včetně těch ruských se vlastně také doposud neshodli na tom, autorem které s obou slovanských abeced – cyrilice a hlaholice – je Metoděj.
Ruská slavistická tradice je si velmi dobře vědoma toho, jaký význam měli oba bratři pro Moravu a české země. Připomíná se poselství knížete Rostislava, jehož poslové přišli do Konstantinopolu s následující prosbou: „Náš národ vyznává křesťanskou víru, ale nemáme učitele, kteří by nám ji dokázali vysvětlit v našem rodném jazyce. Pošlete nám takové učitele.“
V ruské kulturní tradici je rozhodně důležité, že Cyril a Metoděj byli jedněmi z tvůrců prazákladů ruského jazyka, že v dobách Cyrila a Metoděje byla tehdejší praslovanština mezi slovanskými národy obecně srozumitelná a že i někteří současní slavisté jsou ochotni tvrdit, že jednotný, obecně srozumitelný praslovanský jazyk fungoval na východě Evropy až do 12. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka