Skandinávská krimi – módní trend i prastarý model vyprávění
Kriminální příběhy patřící do celku nazývaného „severské detektivky“ jsou nepochybným fenoménem. Významně zasáhly nejen prostor žánru krimi, ale též způsob vyprávění a přístup k literární tvorbě vůbec. Proč jsou právě ony tak populární? Jak silná je jejich tradice ve Skandinávii? A čteme z nich v překladech to nejlepší?
„Tato trilogie, podobně jako velké příběhy o pravdě a spravedlnosti, k nám promlouvá a potajmu nás utěšuje tím, že v tomto nedokonalém světě plném lží, ve kterém nám bylo dáno žít, nakonec není všechno úplně ztracené. Třeba tam někde venku, uprostřed ´husté vřavy velkoměsta´, se ještě najdou moderní hrdinové v podivných šatech, ostatními nepovšimnutí. Jejich oči pátrají po okolí, srdce sevřené v dlani, a oni se jako Quijotové vydávají pomstít oběti, napravit škody a potrestat viníky.“ Těmito slovy ocenil Larssonovu trilogii Millenium Mario Vargas Llosa.
Pradávný boj dobra se zlemProč dokládat obratnost a význam švédského autora slovy peruánského romanopisce a esejisty? Protože to je nejpřiléhavější potvrzení nejen dosahu jedinečného či konkrétního literárního výkonu, ale zároveň čehosi obecnějšího – spolehlivosti tradice a příběhu, na kterém je založena tato kultura a civilizace. I zde dřímají prastaré vzory, které potvrzují, že pravda a lež, dobro a zlo, láska a nenávist jsou neustálé protiklady, a že příklon na jednu nebo druhou stranu má stále své důsledky.
Kdo píše nejlepší krimi?Stieg Larsson: trilogie Milénium, příběh Lisabeth Salanderové začal v knize Muži, kteří nenávidí ženy a pokračoval díly nazvanými Dívka, která si hrála s ohněm a Dívka, která kopla do vosího hnízda. Čtivé thrillery odhalují velké problémy švédské společnosti. Novinář Mikael Blomkvist má za úkol vyšetřit starý kriminální případ: Harriet Vangerová, vnučka průmyslníka Vangera, zmizela beze stopy téměř před čtyřiceti lety. Blomkvist se seznámí s Lisbeth Salanderovou, mladou svéhlavou ženou, nepřekonatelnou hackerkou, která se stane pro jeho pátrání nepostradatelnou. Blomkvist a Salanderová tvoří neobvyklý pár, ale dokonalý tým. Společně začnou brzy rozkrývat temnou a krvavou rodinnou historii.
Jo Nesbø: Svou sérii knih s Harrym Holem zahájil již v roce 1997 románem Netopýr. Do češtiny byly zatím přeloženy knihy: Nemesis, Levhrat, Pentagram, Lovci hlav, Švábi, Přízrak, Spasitel, Sněhulák, Červenka (Norská státní policie zjistí, že někdo připravuje atentát na následníka trůnu. Tehdy začne pro vyšetřovatele strastiplná pouť labyrintem lží a zrady. Nováček Harry Hole sleduje stopy vedoucí do nejtemnější kapitoly norské minulosti, ke skupině kolaborantů s nacisty, kteří svůj boj o konečné vítězství dosud nevzdali.)
Jussi Adler-Olsen: V roce 2011 vyšla v českém překladu první kniha dánského spisovatele nazvaná Žena v kleci. Čtenáři se okamžitě zamilovali do příběhu Oddělení Q, které se zabývá dávnými nevyřešenými případy. S podobným úspěchem pak vyšly další dvě části této volné ságy: Zabijáci a Vzkaz v lahvi. Jussi Adler-Olsen dál pokračuje v psaní případů komisaře Karla Morcka, další knihy jsou nazvané Složka 64 a Marco, obě vyšly v českém překladu.
Henning Mankell: Jeden z nejúspěšnějších švédských. Nejznámější postavou jeho knih je komisař Wallander, jehož případy se staly předlohou pro stejnojmenný úspěšný seriál britské televize BBC. První knihu s komisařem Wallanderem napsal již v roce 1991 a opakovaně si v nich pokládá tutéž otázku: „Co se to stalo se švédskou společností?“ Úvodní díl série s komisařem Wallanderem nese název Vrazi bez tváře. Mimo tuto, v češtině také vyšly knihy Číňan, Neklidný muž, Psi z Rigy, Bílá lvice, Než přijde mráz, Vzkaz v láhvi, Ve slepé uličce a Usměvavý muž.
Johan Theorin: Švédský ostrov Öland je dějištěm série plné mystiky a dávných příběhů, které se tam vyprávějí. První thriller měl název Mlhy Ölandu, v českém překladu ještě vyšly knihy Smršť, Zkamenělá krev, Mlýny osudu a Skrýš.
Thomas Enger: Pochází z Norska, debutoval v roce 2010 knihou Kamenný déšť, která vyšla v českém překladu. Hlavní postavou série je novinář Henning Juul a v norštině zatím vyšly čtyři knihy, které v českém překladu známe pod názvem Fantomová bolest a Instinkt dravce.
Lars Kepler: Pod tímto jménem se skrývá manželská dvojice Alexandra Coelho Ahndorilová a Alexander Ahndoril. Oba již mají zkušenosti s psaním, ale pro krimi žánr se rozhodli zvolit novou identitu, kterou se jim nějaký čas dařilo tajit. Lars Kepler debutoval knihou Hypnotizér a zrodila se tak nová fenomenální série psychologických thrillerů. Také pokračování Paganiniho smlouva a Svědkyně ohně, našly silnou odezvu nejen doma ve Švédsku, ale i v dalších třiceti zemích. V žánru krimi jsou jejich knihy v českých zemích jedny z nejčtenějších. Do češtiny byl také přeložen román Písečný muž.
Leif GW Persson: Bývalý špičkový kriminalista se rozhodl své zkušenosti zúročit v literatuře, a tak se již v roce 1978 rozhodl vedle kriminalistické dráhy pro kariéru spisovatele. Jako úspěšný spisovatel se navíc v roce 1986 pustil do rozplétání případu vraždy známého švédského premiéra Olofa Palmeho, čímž si získal srdce Švédů. Toto téma, nejen pro Švédy stále žhavé, zpracoval do románové trilogie Mezi touhou léta a chladem zimy, V jiném čase, v jiném životě a Volně padat jako ve snu. Česky vyšel i další díl „příběhu zločinu“, nazvaný Linda.
Mari Jungstedtová: Tráví čas a sbírá inspiraci pro své knihy na ostrově Gotland. Napsala jich už deset, první vyšla v roce 2003 pod názvem Neviditelný. Mari Jungstedtová byla původně rozhlasová a televizní novinářka, ale dnes se naplno věnuje psaní. Druhou knihou v českém překladu je román Této tiché noci, třetí Vnitřní kruh a dál Umírající dandy, Vražedné léto a Temný anděl.
Åsa Larssonová: V románu Sluneční bouře se poprvé českým čtenářům představila hlavní hrdinka Rebecka Martinssonová. Od té doby vyšly v češtině další tři knihy: Prolitá krev, Temná stezka a Než pomine tvůj hněv. Všechny vynikají silným ženským prvkem, kterým se od ostatních výrazně odlišují. V českém překladu vyšla kniha Oběť Molochovi.
Yrsa Sigurðardóttir: severskou krimi na Islandu zastupuje tato bývalá stavební inženýrka. Detektivek napsala již sedm, a navíc ještě pět knih pro mladší čtenáře, za které získala islandské literární ocenění. V jejích detektivkách se často objevuje motiv dávného tajemství a prvních pět má stejnou hlavní hrdinku, advokátku Tóru Gudmunsdottir. Česky vyšly například Žhavý hrob, Led v žilách, Mrazivé světlo a Ohnivý anděl.
Anna Holtová: Jednou z nejúspěšnějších norských autorek je Anna Holtová. První knihu vydala v roce 1993 pod názvem Slepá bohyně. Představila v ní komisařku Hanu Wilhemsenovou a s touto postavou napsala dohromady 8 románů, například: 1222 nebo To, co je moje, která představila dvojici detektivů Inger Viková a Yngvar Stubø. V českém překladu známe: Požehnáni ti, kdož žízní a Smrt démona.
Torsten Pettersson: Jeho kriminálky jsou lyrické a vyprávěné intimním stylem možná proto, že začínal jako básník a vystudoval literární teorii. První kriminálku vydal v roce 2008 a hned se dočkal velkého úspěchu: Kniha Dej mi své oči získala stříbrnou medaili v soutěži o nejlepší kriminální thriller. O dva roky později napsal pokračování nazvané Skryj mě ve svém srdci, česky vyšla také kniha Hitlerovi nepřátelé.
