Čína spustila nebývale brutální vlnu protijaponské propagandy
Čtenáři čínských novin minulý víkend narazili na titulních stránkách deníků na hodně opožděné zpravodajství: generál Fudžita Šigeru z 59. divize japonské císařské armády se tam přiznával, že vlastní rukou zastřelil 12 čínských zajatců, včetně jedné ženy.
„A v Ma-ku-šanu jsme týž den pomocí granátů s otravným plynem zmasakrovali obyvatele všech padesáti domů,“ uváděl generál.
„Pokud někoho udivila tato přiznání, přicházející se sedmdesátiletým zpožděním, stačilo, aby zalistoval v novinách dál, a tam už důvod našel. Čínští komentátoři spustili palbu na malý, ale symbolický krok, jímž se Japonsko začalo vzdalovat od své poválečné pacifistické ústavy,“ píší Timesy.
Premiér Šinzó Abe totiž přišel s reinterpretací článku 9 ústavy z roku 1947, aby poskytl „obranným silám země“ více prostoru k akcím. Čínská média zareagovala neskrývaným hněvem, a počínaje minulým víkendem každý den přinášejí přepisy výslechů válečných zajatců z roku 1945.
Celý tento týden si tak Číňané mohli číst věty, jako: „Zabil jsem 1280 čínských vesničanů. Některé jsem zastřelil, jiné probodl bajonetem či pohřbil zaživa,“ anebo „Brutálně jsem ubil 235 čínských uprchlíků. Těhotným ženám jsem bajonetem probodával břicha.“
V praxi je přitom změna zavedená premiérem pouze symbolická. Japonská vojska po jím schválených úpravách mohou teoreticky bojovat po boku americké letadlové lodi, která by byla napadena. Smí také sestřelit severokorejskou raketu, odpálenou na japonský pozemní cíl. A v rámci mírových operací OSN smějí japonští vojáci nosit nabité zbraně. To je zatím vše.
Čínským komunistům to však poskytlo dostatečnou munici, aby Abeho představili jako nenapravitelného militaristu. Částečně tím přiživují napětí, které v posledních měsících trvá mezi oběma zeměmi kvůli ostrovům Senkaku.
Japonský tisk však přináší jiné, lapidárnější vysvětlení premiérova kroku. Tokio totiž podle agentury Nikkei čerstvě přiznalo, že vojenská rovnováha mezi Japonskem a Čínou v roce 2018 převáží jednoznačně ve prospěch Pekingu. V současnosti by japonské letectvo v případě omezeného konfliktu nad spornými ostrovy mohlo teoreticky čínské protivníky porazit, zejména díky lepší taktice a technologické převaze.
Jenomže nejlidnatější země světa má už dnes k dispozici 670 stíhaček čtvrté generace – nejčastěji suchoj 27 a 35 – které mnohonásobně předčí 260 stíhacích letounů Japonska. Stále více čínských strojů navíc předčí co do výzbroje a kvality japonské stroje F-15, které tvoří páteř vzdušných sil země vycházejícího slunce.
V roce 2018 však Čína zavede svůj první neviditelný letoun, známý zatím jen pod kódovým označením J-20. Japonsko tou dobou svůj program neviditelného stroje teprve zahájí. Dvaačtyřicet stealthů F-35 má postavit firma Mitsubishi Heavy Industries, která za druhé světové války vyráběla slavná zera. „Naše kvalita je sice mnohonásobně vyšší, ale čínské letectvo nakonec bude mít navrch,“ předpovídá analýza agentury Nikkei.
Japonské zdroje rovněž s velkou otevřeností píší o tom, jak se může odvíjet potenciální konflikt o ostrovy Senkaku, v Číně známé jako Tiao-jü-tao neboli Špičaté ostrovy. Čína nejspíše provede vylodění námořní pěchoty, přestrojené za rybáře. Pak nasadí vojenskou policii, údajně na ochranu svých občanů.
Tokio se v této souvislosti obává, že Obamova administrativa se ze všech sil pokusí vyhnout vměšování do konfliktu. Japonsku totiž podle některých výkladů mezinárodního práva vypršel mandát nad ostrovy. I když to Tokio odmítá, Spojené státy mohou tuto kličku využít, aby se vyhnuly povinnosti intervenovat v zájmu svého spojence.
A Peking si je rozporů mezi Washingtonem a Tokiem dobře vědom. Japonsko chce zatím zdánlivě beznadějné situaci čelit tím, že vyšle k ostrovům své ponorky a obojživelné výsadky, podporované bezpilotními letouny.
Zatímco Čína ročně vynakládá na obranu v přepočtu 2,7 bilionu korun, Japonsko jenom 965 miliard. Peking svůj vojenský rozpočet od roku 2008 zdvojnásobil a letos jej navýší o dalších 12 procent. Japonsko si může dovolit růst o pouhé 2,8 procenta.
„Japonsko evidentně tahá za kratší konec provazu. Čínský prezident Si Ťin-pching využil nedávné návštěvy Jižní Koreje, aby oživil vzpomínku na japonské válečné zločiny. Zjevně se snaží oslabit spolupráci obou zemí se Spojenými státy,“ konstatují Timesy.
„Čínský prezident však neřešil jen nedávnou historii. Korejcům dojatě připomínal společnou obranu proti jiné japonské invazi, staré čtyři sta let. Jen aby si Soul s Pekingem nepadly kolem krku,“ napsal závěrem londýnský deník.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
