Fenomén nový cirkus: Formani, Continuo, Divadlo v pohybu

22. červenec 2014

Český nový cirkus vyrostl z divadla. Své kořeny má v divadelní tvorbě významných souborů, jako je Divadlo bratří Formanů, nebo Divadlo Continuo. Proč cirkus do své tvorby přizvali? Na to odpoví další díl seriálu Fenomén nový cirkus.

V roce 1997 otevřel Ctibor Turba divadlo Alfred ve dvoře. Na této scéně chtěl kontinuálně vytvářet nový syntetický druh divadla, který by v sobě mísil svět pantomimy, cirkusu, klauniády, loutky i masky. Scénu otevřel klaunerií Talíře - Taniere, ve které vystupovali jeho žáci z Akademie múzických umění: Štefan Capko a Jiří Bilbo Reidinger.

„Když se rytmus zachová a ty lidi pro to mají ten daný večer cit, naplní se předsevzetí, že to začne gradovat a zrychlovat se a lidi mají z té pozitivní destrukce radost,“ popisuje rozbíjení talířů v inscenaci Talíře-Taniere Jiří Bilbo Reidinger.

Divadlo bratří FormanůV devadesátých letech přichází na českou scénu mladá generace divadelníků, absolventů katedry loutkového divadla Divadelní akademie múzických umění. Vzniklo Divadlo bratří Formanů. Na začátku devadesátých let ho založili Petr a Matěj Formanovi. Charakter souboru byl vždy putovní. „Kočovný styl života se projevuje dodnes i jako téma v řadě inscenací tohoto souboru,“ říká Petr Forman.

A pokračuje: „Já jsem vystudoval loutkárnu, takže by se dalo říct, že je to loutkové divadlo a já jsem pro. Ale když někdo řekne, že jsme nový cirkus, tak já ho nechám být, protože cirkus se pro naši inscenaci Obludárium stal velkou inspirací. Samo o sobě mě to fascinuje, ale není to důležitější než potom ten výsledek, než to, v čem to použijete, řekněme v představení.“

Inscenace Obludárium patří k jednomu posledních projektů Divadla bratří Formanů. Je to hra na cirkus. Podstatná je atmosféra, kterou jednotlivé scénické obrazy nabízí prostřednictvím stínového divadla, tance, loutek a masek. Syntetický charakter inscenace poukazuje na sled různých scén, které formálně odkazují k cirkusu, jeho prostředí i lidem okolo něj. Divadlo už v roce 1997 spolupracovalo s francouzským novocirkusovým souborem Volière Dromesko na putovním představení La Baraque (Bouda).

K tomu říká Petr Forman: „Koncept Boudy, jak oni říkávali ´cantine muzikálu´, kdy lidi sedí kolem stolu a jí polévku, ten existoval. Pak jsme do toho vstoupili my s naší partou a úplně jsme to předělali. Ale ten koncept byl Igorův a byl v té době úplně revoluční. Jemu bylo jedno, jestli je to nový cirkus. On je prostě nomád. Exotika života na cestách se v inscenaci Bouda bezesporu odrazila. Víc než úchvatné artistické výkony diváky okouzlovala atmosféra místa a bezprostřední kontakt se samotným živým dílem.

Divadlo ContinuoDo stejné generace divadelníků jako je Divadlo bratří Formanů, patří i Divadlo Continuo. Podobně jako Formani i umělecký šéf Continua Pavel Šťourač umělecky zapojoval cirkusovou techniku do některých inscenací. Vysvětluje: „Vzniklo několik představení, která cirkusem byla inspirovaná. Byl to cirkus Vitae, několik site specific projektů, které jsme dělali a spolupracovali jsme s lidmi od nového cirkusu, s akrobaty i s žongléry.

00575920.jpeg

Nejvíce se novému cirkusu soubor přiblížil inscenacemi Cirkus Vitae, Život v peří a Letokruhy. O jeho pojetí mluví Pavel Šťourač: „V životě v peří a potom v Letokruzích jsme začali pracovat se specifickou cirkusovou technikou, konkrétně tedy s hrazdou a lanem. Zjistili jsme, že to není něco, o čem se dá mluvit, co se dá zahrát, ale že tam musí být přítomná. Což vyžaduje každodenní trénink.“

Představení Letokruhy se stalo v podstatě průkopnickou inscenaci českého nového cirkusu. Jejími protagonisty byli francouzská herečka a akrobatka Seiline Vallée a Čech Salvi Salvatore, vlastním jménem Libor Kubeš. Ten připomíná: „Seiline přišla s tím, že chce udělat představení o starých lidech, protože se jí stáří dotýká a lidi na něj často zapomínají. Tak jsme obvolali domovy důchodců. Chodili jsme pak na zahradní město, do květinkové ulice za stařečky a stařenkami. Tam jsme se dozvěděli spoustu zajímavých věcí, jako že si tam jedna stařenka našla životního partnera. Pro nás ale bylo nejdůležitější to, že jsme chtěli divadlo a akrobacii spojit tak, aby to nebyla jen samoúčelná akrobacie. A snažíme se o to celou dobu, co děláme akrobacii.“

Divadlo v pohybuSeiline Vallée a Salvi Salvatore z Divadla Continuo odešli a založili soubor Décalages - divadlo v pohybu. Dodnes pracují s principy a prvky vzdušné akrobacie, fyzického, pouličního, loutkového i činoherního divadla. Vytvořili inscenace, jako byla Posedlost, TaBalada, Bez Země, na Větvi nebo Velvet Blues.

02482935.jpeg

Kašparův kolínský memoriál a Letní LetnáV devadesátých letech se začal do Čech dostávat i zahraniční nový cirkus nejen díky Ctiboru Turbovi, ale i díky festivalu Kašparův kolínský memoriál, který v roce 1992 založil Jiří Turek. Ten od roku 2004 přenesl pozornost fanoušků nového cirkusu na festival Letní Letná, který zahájil představením Grimm francouzského souboru Cahin Caha.

Daniel Gulko a soubor Cahin Caha se na Letní Letná objevili několikrát. Naposledy v roce 2013 v projektu Lacrimae. Letní Letná se za jedenáct let své existence také vyvíjí. Zvláště proto, že poptávka po novém cirkuse roste. Jiří Turek to hodnotí takto: „Já si myslím, že je to poslední tři, čtyři roky, kdy se to rozběhlo víc. I díky festivalu, začalo vznikat tady podhoubí pro nový cirkus. Vznikla La Putyka, další představení ve Mlejně, jiné menší compagnie. Vznikl CIRQUEON, školy, najednou je ta česká základna veliká.“

Spustit audio