Islamisté v Africe dále útočí a postupují na jih
Islamisté v Africe postupují na jih. Od Keni až po Nigérii zabíjejí nevinné civilisty a prohlašují, že tak činí ve jménu Alláha. Muslimští duchovní však o nich tvrdí, že nemají nic společného s Islámem.
Extremisté z Boko Haram svět šokovali únosem více než 200 nigerijských dívek, které už tři měsíce drží v zajetí. Proč tyto teroristické organizace nedokáže nikdo zastavit a jakou hrozbu představují pro africký kontinent?
Nigérie je největší ekonomikou Afriky, přesto je budoucnost této stosedmdesátimiliónové země nejistá. Každý den tamní média informují o krvavých útocích bojovníků z organizace Boko Haram, kteří nejvíce, i když nechvalně, prosluli únosem více než 200 dívek. Vojáci je dosud nedokázali osvobodit a marné je i volání za jejich propuštění ze strany mezinárodního společenství.
„Tato země nazývá svého prezidenta otcem a otec je za své dcery zodpovědný. Musí se o ně starat. Všechny ty unesené dívky jsou budoucí generací Nigérie,“ prohlásila minulý týden po setkání s nigerijským prezidentem Goodluckem Jonathanem v Abuji pákistánská dívka Malala Júsufzai.
Světoznámá bojovnice za práva dívek na vzdělání se do Nigérie vypravila, aby se zasadila o osvobození 219 unesených studentek, které bojovníci islamistické organizace Boko Haram odvlekli neznámo kam. Ani po tříměsíčním úsilí se je nepodařilo osvobodit. Malala Júsufzai, která mimochodem v Nigérii oslavila své sedmnácté narozeniny, proto přiměla prezidenta Jonathana, aby slíbil, že se setká s rodinami unesených dívek. A že je dokáže co nejdříve přivést zpět domů.
„Jsou to mé sestry, budu dál hledat způsoby, jak je osvobodit. To samé slíbil nigerijský prezident, že budou volné, co nejdříve to půjde,“ dodala statečná pákistánská aktivistka, která dobře ví, o čem mluví.
Na cestě ze školy ji totiž před dvěmi lety členové hnutí Taliban střelili do hlavy a do krku a těžká zranění přežila jen zázrakem. Od té doby se ale mnohým stala vzorem i nadějí a tvrdě kritizuje Islamisty, kteří podle ní nemají nic společného s Islámem. A stejný názor zastávají i muslimští duchovní v samotné Nigérii.
„Islám je mírové náboženství. Počínaje myslí, přes mírové soužití, a to i s nemuslimy, až po chování ke zvířatům. Kdyby všichni následovali učení Islámu, neexistovaly by žádné problémy. V Nigérii přitom vedle sebe, respektive společně, žili křesťané, muslimové, animisté a další. Boko Haram má jiné cíle,“ říká imám Suleman Adam Yusuf.
„Boko Haram útočí už pátým, respektive čtvrtým rokem. Něco se musí stát, aby to skončilo. Nigerijští vojáci patří v zahraničních misích k nejlepším. Proč to tedy nedokáží zastavit ve vlastní zemi? Možná ale existují nějaké skryté politické cíle,“ naznačuje imám Yusuf.
V obci Nyanya lze dosud spatřit stopy po krvavém bombovém útoku, při kterém zahynulo 80 lidí. Základní a střední škola je, stejně jako většina ostatních vzdělávacích zařízení v celé zemi, střežena vlastní ochrankou.
„Do školy je jeden vchod, kolem dokola máme vysokou zeď s hřeby a v případě hrozby můžeme použít nouzovou telefonní linku na policii. Ochranka kontroluje všechny, co vcházejí dovnitř, zda u sebe nemají nebezpečné předměty. Samotní rodiče pak na děti čekají venku po konci vyučování,“ vypočítává paní ředitelka Joy Ada Ejeme všechna bezpečnostní opatření. Ona sama je zodpovědná za 400 žáků a studentů.
„Je to opravdu hrozná situace. Je mi špatně z toho, co se stalo oněm 200 šestnácti až osmnáctiletým studentkám, které teroristé z Boko Haram unesli. Jsou to nevinné děti, i když dospívající. Mají být ve škole a učit se,“ vyjadřuje se k osudu unesených dívek a jejich vrstevnice z obce Nyanya pak na ně neustále myslí.
Zatímco křesťané i muslimové míří do svých svatostánků, bojovníci z Boko Haram útočí, odpalují bomby a rozsévají strach. Nyní se dokonce na videonahrávce objevil vůdce Boko Haram, Abúbakar Shekau, který, stojící s ozbrojenci před vojenskou technikou a se samopalem v ruce, posměšně vyzývá prezidenta Goodlucka Jonathana, aby propustil zadržované členy Boko Haram výměnou právě za unesené dívky.
Země se tak dál topí v slzách i krvi a nikdo netuší, kdy to skončí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
