Daniel Veselý: Vznik Islámského státu coby důsledek vysoké politické hry
O takzvaném Islámském státu (IS), který se nachází na části území Iráku a Sýrie, se toho napsalo už mnoho. Nicméně při posuzování okolností jeho vzniku nestačí zohledňovat pouze události posledních měsíců či let, je třeba se ponořit hlouběji do historie.
Nejeden ze západních komentátorů a expertů vidí kořeny chalífátu v nelegální angloamerické invazi do Iráku v roce 2003 a zejména pak ve vypuknutí sektářských bojů o několik let později, na nichž se lvím dílem podepsala okupační správa.
Napadení Iráku, jak už všichni dobře víme, bylo z velké části motivováno záborem rozsáhlého ropného bohatství. Tuto skutečnost přiznal kupříkladu vlivný americký ekonom a bývalý předseda Federálního rezervního systému USA (FED) Alan Greenspan, jenž se nechal slyšet, že „válka v Iráku je vedena převážně kvůli ropě“.
Podle zjištění britského historika Marka Curtise lze jít ještě dále do minulosti s tím, že nestabilitu a zrod islámského fundamentalismu v zemi ležící mezi Eufratem a Tigridem zapříčinila též ropná politika Velké Británie a Spojených států. Ta byla namířena proti sekulárnímu arabskému nacionalismu, který se u nemalé části domorodců těšil velké popularitě.
V roce 2005, tedy dva roky po zahájení druhé války v Zálivu, se ze zprávy společného velitelství zvláštních operací dozvídáme, že elitní americké jednotky rozdmýchávaly svár mezi iráckými sunnity a šíity mimo jiné s podporou džihádistických elementů.
Jak vláda Bushe juniora, tak Obamova vláda podle investigativního novináře Nafeeza Ahmeda, který publikuje v listu Guardian, s pomocí svých spojenců v regionu, hlavně Saúdské Arábie a Kataru, proti šíitskému Íránu podporovaly sunnitské extrémisty napojené na Al Kajdu.
Je nabíledni, že si tato politika, jež měla za cíl oslabit jak sunnitské, tak šíitské elementy vzdorující násilné americké okupaci Iráku, vyžádala nežádoucí účinky. To ostatně letos v únoru před americkým Kongresem dosvědčil ředitel americké zpravodajské služby DIA Michael Flynn, který předpověděl, že Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) se letos bude chtít zmocnit velkého území v Iráku a Sýrii. Tato chmurná předpověď se na sklonku června naplnila.
Také podpora Západu a jeho klientů v Rijádu, Dauhá a Ankaře poskytovaná rebelům bojujícím proti Asadově režimu v Sýrii se poněkud vymkla kontrole. Přestože se západní země oficiálně snaží, aby zbraně a finance nepadly do rukou wahábistů a dalších islámských extrémistů, realita tomu neodpovídá.
Jeden příklad za všechny: bojovníci ze Syrské svobodné armády (FSA) letos v dubnu konstatovali, že pravidelně koordinují své bojové aktivity s alkajdisty a jejich spojenci, jak se dočteme na stránkách Independentu.
Nyní dochází až ke groteskní situaci, kdy Američané volky nevolky zvažují, že při potírání fanatiků z Islámského státu navážou spolupráci s Íránci, protože jejich krvavá „spanilá jízda“ napříč Irákem ohrožuje ropnou produkci. To se například projevilo zvýšením cen za černé zlato.
Tyto a další závažné okolnosti, o nichž píší renomované západní tiskoviny, příkladně New York Times, a informují oficiální zdroje americké vlády, je tedy nutné mít na paměti. Islámští fundamentalisté nespadli přes noc z nebe, ale za jejich vzestupem stojí krutě rozehraná geopolitická hra, jež má přesahy mimo tragicky zkoušený Irák.
Podle posledních zpráv militanti z Islámského státu dali do sobotního poledne křesťanské komunitě žijící ve městě Mosul ultimátum: buďto konvertují k islámu, nebo „budou čelit dýkám“ a budou násilně vystěhováni. Tito lidé zde žijí již dvě milénia a nemají kam jít. V ohrožení jsou též čtyři miliony žen žijících v tomto městě a jeho okolí. Islamisté vyhlásili fatvu, což v praxi znamená, že všechny ženy, kterým je mezi 11 a 46 lety musí podstoupit obřízku.
Není bohužel vyloučeno, že islamisté z chalífátu dále posílí a budou expandovat, nicméně je třeba při boji s nimi reflektovat hlubší souvislosti, třeba nevysychající západní závislost na ropě. Samotná vojenská operace totiž nic nevyřeší.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
