Jan Fingerland: Prezident cizinec aneb Irák má novou hlavu státu

Nový prezident přichází do funkce v okamžiku, kdy Irák prochází od pádu Saddáma Husajna možná vůbec největší krizí. Není zřejmé, zda prezident může něco podstatného změnit za situace, kdy od posledních voleb v dubnu nebyla sestavena vláda a stát ohrožují extremisté i separatismus.

Sama skutečnost, že už jen učinit to nejjednodušší, totiž shodnout se na jméně prezidenta, je možné považovat za úspěch, svědčí o tom, že irácké instituce jsou zablokované. Nakonec však Irák prezidenta má a v současné situaci na něj hledí jako na potenciálního zachránce stability a jednoty.

V čele státu stane Fuád Masúm, šestasedmdesátiletý politický matador. Připomeňme, že v Iráku, složeném z většinových arabských šíitů a menšinových arabských sunnitů a Kurdů, má být podle ústavy prezidentem Kurd.

Čtěte také

Masúm je tedy nejen matadorem irácké, ale především kurdské politiky. Do roku 1964 byl členem Irácké komunistické strany, poté vstoupil do Demokratické strany Kurdistánu a o desetiletí později naposledy změnil dres, když se stal spoluzakladatelem konkurenčního Vlasteneckého svazu Kurdistánu. Byl mimo jiné v roce 1992 prvním premiérem tehdy nově autonomního iráckého Kurdistánu.

Od mládí se znal s Džalálem Talabáním, kterého nyní střídá ve funkci iráckého prezidenta. Už před tím patřil k jeho blízkým spolupracovníkům, v tomto ohledu si Irák může užít jinak nepoznané kontinuity. Už Talabání měl v Iráku velký respekt, a jakožto příslušník třetí, nejmenší irácké komunity, pomáhal urovnávat třenice mezi arabskými sunnity a šíity.

Na nového iráckého prezidenta Fuáda Masúma nyní mimo jiné čeká úloha prosadit, aby se konečně vyjasnily v irácké ústavě nepříliš konkrétně definované vztahy mezi prezidentem, premiérem a vládou|foto: ČTK/AP, Hadi Mizban,ČTK

Snad to není náhoda, že právě v období, kdy Talabání vážně onemocněl a odjel na dlouhou dobu do zahraničí na léčení, zasáhla Irák těžká politická krize. Ta vyplývala zejména z příliš ambiciózní politiky šíitského premiéra Málikího, který si znepřátelil irácké sunnity, a pomohl tak usnadnit nástup extremistů z organizace Islámský stát. Ta obsadila podstatné části Iráku a ohrožuje jak Bagdád ve středu země, tak i kurdský sever.

Právě do této situace nastupuje nový prezident Fuád Masúm. Stále ještě čeká na to, zda bude sestavena vláda. Vítězi dubnových voleb a již dvojnásobnému premiérovi Núrí Málikímu se to zatím nedaří. Mimo jiné proto, že právě on čelí velkému odporu ze strany sunnitů, ale i iráckých Kurdů, kteří ho považují za člověka, který rozděluje a je zodpovědný za současný rozvrat.

Čtěte také

Málikí, momentálně v čele udržovacího kabinetu, však i nadále usiluje o další mandát, bez ohledu na vážnou situaci, do níž se Irák za těchto okolností dostává. Jedinou velkou ránu jeho snažení zasadil významný irácký šíitský duchovní, ajatolláh Alí Sistání, který prostřednictvím svého mluvčího vyzval irácké politiky, aby netrvali na svých funkcích a dokázali omezit své ambice ve prospěch celku.

To bylo všeobecně chápáno jako výzva Málikímu, aby umožnil vznik vlády, které nebude předsedat on. Sistání se však jinak snaží do politiky nezasahovat a otevřenější projev nevůle vůči Málikímu od něj asi nelze čekat.

Raváh. Po obsazení každého města vyvěsí Islámský stát nad vládními budovami své černé vlajky, zřídí u vjezdů kontrolní stanoviště|foto: ČTK/AP,ČTK

Na Fuáda Masúma nyní mimo jiné čeká úloha prosadit, aby se konečně vyjasnily v irácké ústavě nepříliš konkrétně definované vztahy mezi prezidentem, premiérem a vládou. Pak by se mohlo ukázat, že prezident má potenciálně velkou exekutivní moc i v oblasti schvalování zákonů nebo vládních nominací. Zatím se může opírat o své politické zkušenosti a o pověst člověka, kterému se v 80. letech podařilo urovnat bratrovražedné spory uvnitř irácké kurdské komunity.

Masúm přichází do funkce v obtížné době pro Irák, ale také ve velmi nadějné etapě pro jeho rodný irácký Kurdistán. Ten by ještě letos mohl vyhlásit samostatnost. To by mohlo vést k paradoxní situaci, protože tento krok by novopečeného prezidenta mohl připravit o jeho práci. Stal by se totiž přes noc občanem jiné země.