Rezervace jsou želvám malé
Vědci přistihli karety obrovské při rekordní pouti a zjistili, že se během ní pohybují daleko za hranicemi rezervace určené k jejich ochraně.
Čagoské ostrovy tvoří sedm větších atolů a několik stovek menších ostrůvků. Nacházejí se v Indickém oceánu asi 500 km jižně od Malediv. V roce 2010 byla kolem Čagoských ostrovů na území o rozloze 640 000 kilometrů čtverečních vyhlášena mořská přírodní rezervace. K živočichům, kteří tu mají najít bezpečí, patří i ohrožené karety obrovské (Chelonia mydas). Tyto mořské želvy připlouvají na pobřeží Čagoských ostrovů klást vejce. Po splnění rodičovské povinnosti se vracejí zpátky do oceánu a odplouvají neznámo kam.
Mezinárodní tým zoologů pod vedením australského ekologa Graema Hayse z Deakinovy univerzity označil vysílačkami osm samic, které nakladly vejce na čagoském atolu Diego Garcia, a pak sledoval jejich odyseu Indickým oceánem.
„Hned jak jsme želvy označili, sázeli jsme se, kam asi poplavou,“ říká Hays. „Nikoho z nás ani ve snu nenapadlo, že zamíří k africké pevnině vzdálené skoro 4000 kilometrů.” Jen jediná z osmi želv zůstala po celou dobu sledování na území přírodní rezervace. Zbývající se vydaly na dlouhou cestu. Některé doplavaly k Maledivám. Jiné se zdržovaly v okolí Seychel vzdálených tisíce kilometrů. Rekordní migraci podnikla samice, která se za 68 dní objevila u 3979 kilometrů vzdáleného pobřeží Somálska.
„Je to úžasné. Sledujeme migrace mořských želv déle než 20 let a výsledky nás stále dokážou zaskočit. To jen dokazuje, jak málo o životě mořských želv stále ještě víme,“ přiznává Graeme Hays.
Přírodní rezervace kolem Čagoských ostrovů vytváří příhodné podmínky pro ochranu celé řady organismů. Migrující živočichy chrání jen po omezenou dobu, kdy se pohybují na jejím území. V případě karet obrovských je to poměrně krátké období. Většinu života tráví karety mimo rezervaci. Čelí nástrahám ilegálního lovu, ohrožují je odpady plovoucí v moři, mohou se zaplést do rybářských šňůr nebo sítí a utopit se.
Ve studii zveřejněné ve vědeckém časopise Conservation Biology doporučuje Hays a jeho spolupracovníci, aby mořské přírodní rezervace byly doplněny o další menší chráněné oblasti. Tyto „doplňkové rezervace“ by chránily druhy migrující na velké vzdálenosti v místech jejich „přechodného pobytu“.
V současné době zabírají mořské přírodní rezervace pouhá 3 % z celkové plochy světových moří a oceánů. Často jsou námořní přírodní rezervace vyhlašovány jednoduše na ploše, kterou spravuje kolem ostrovů příslušný stát. Tak je tomu i v případě Čagoských ostrovů, jež jsou pod správou Velké Británie. Politicky vymezené hranice často nerespektují přírodní poměry a, jak se ukázalo v případě čagoských karet obrovských, k ochraně migrujících živočichů nestačí. Ochranu želv putujících oceánem na vzdálenosti tisíců kilometrů nedokáže zajistit jediná země a je k ní zapotřebí mezinárodní spolupráce. Ta se začíná rýsovat. Vláda Seychel je příznivě nakloněna ochraně „pastvin“ karet obrovských připlouvajících k těmto ostrovům od čagoských hnízdišť.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
