Komunistický režim se v srpnu 1989 bál protestů. Byli jsme zpomalení, vzpomíná Jan Ruml

V srpnu 1989 zesílil komunistický režim perzekuce vůči představitelům nezávislých občanských iniciativ. Obával se, že opozice využije nadcházejícího výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy k demonstracím. Šéf pražských komunistů Miroslav Štěpán na shromáždění funkcionářů Lidových milicí a Sboru národní bezpečnosti dokonce pohrozil, že k ochraně veřejného pořádku nasadí vláda milicionáře a v případě potřeby i armádu.

Oficiální sdělovací prostředky se snažily vyvolat dojem, že nezávislé iniciativy usilují o násilnou konfrontaci se státní mocí. Vládnoucí režim v Československu podpořila i sovětská tisková agentura TASS, kterou citoval Československý rozhlas: „Jednoznačným cílem je vyvolat v Československu před 21. srpnem napjatou situaci.“

Hnutí za občanskou svobodu, Demokratická iniciativa a Sdružení T. G. Masaryka vyzvaly občany, aby se 21. srpna přidali k hodinovému protestnímu korzu na pěší zóně v Praze a na náměstích v ostatních městech republiky.

„Připravují se, že to provedou 21. nebo 22. srpna. Budou mobilizovat své síly, aby se znovu ukázali, aby znovu nastolovali různé otázky. Třeba požadavky na Sovětský svaz, aby uznal, že to byla chyba,“ řekl v památném projevu na Červeném Hrádku šéf československých komunistů a de facto první muž země Miloš Jakeš.

Není vhodná situace pro velká rizika a oběti, myslel si Václav Havel

Výzvu sovětskému reformnímu vůdci Michailu Gorbačovovi, aby se distancoval od invaze v roce 1968, poslalo Nezávislé mírové sdružení. „Srpen měl své zvláštní místo. Lidé byli alergičtí na okupaci v roce 1968,“ vzpomíná někdejší disident Jan Ruml.

Jan Ruml

Charta 77 podle něj nebyla zcela jednotná. Někteří se obávali, že režim proti demonstrantům zakročí brutálním způsobem. „Indicií byla celá řada. Palachův týden dozníval a obavy byly. Téměř jsem vyzýval lidi, aby vzali věci do svých rukou, protože mi to přišlo zpomalené oproti Polsku nebo Maďarsku,“ připomíná.

Václav Havel tehdy ve vysílání Svobodné Evropy označil pouliční manifestace za krajní formu odporu a vyslovil názor, že ještě nenastala situace, která si vyžaduje velkých rizik a velkých obětí.

autor: jas
Spustit audio