Polonahé domorodce s čelenkami tu nečekejte. V Brazílii mají trochu jiné indiánské vesnice
Když se vydáte mezi brazilské indiány, budete překvapeni. Na romantické snění o lovení zvěře nebo o rituálech v barevných čelenkách zapomeňte, stejně tak na tradiční indiánskou medicínu. Zbývá z ní málo, ale pořád má respekt těch, kterým bychom mohli říkat bledé tváře.
V rytmu bubnů a chrastítek spolu vždy jeden pár, chlapec a dívka, jakoby bojují pomocí dřevěných tyčí. Na sobě mají oblečení z palmových listů a jeden z chlapců má ze stejného materiálu dlouhou indiánskou čelenku.
„Oblečení vyrábíme tady. Už od mala se to učíme, zkoušíme s ostatními žáky a učiteli. Sukně, chrastítka, čelenky,“ říká Danielton, který společně s dalšími předvádí tradiční tanec kmene Tapeba ve vesnici Tapeba do Trilho.
Z výzdoby není poznat, že jde o speciální školu určenou jen potomkům původních obyvatel Brazílie. Dřív odsud jezdily indiánské děti za vyučováním daleko, nebo vůbec. Dnes mají školu tady a učí se i o historii vlastního lidu.
Mají vlastní školu, ale byl to velký boj
Pro vůdčí postavu indiánské vesnice Elisabeth Cruzovou da Silva jde o velké vítězství: „Původně jsme pro školu neměli ani pozemek. Museli jsme ho zabrat. Byl to velký a náročný boj.“
Kmen Tapeba totiž poblíž turistického města Fortaleza nemá vlastní půdu a dodnes usiluje o její demarkaci, jako to vláda udělala v případě řady dalších kmenů. Místní úřady nakonec přiřkly komunitě čítající asi 150 rodin alespoň pozemek pro školu stojící na území někdejší latifundie.
„Máme tu další dva zábory pozemků pro bydlení, podobně jako byl ten pro školu. A dnes na jednom z nich postavíme zdravotní středisko, což pro nás bude další důležitý bod,“ zdůrazňuje Elisabeth.
I indiáni trpí vysokým tlakem nebo cukrovkou
Zatím dosáhli toho, že v malém ošuntělém domku ordinuje lékař. I o zdravotní péči musejí indiáni bojovat. Snaží se žít v sepjetí s přírodou, jenže takzvaná civilizace přinesla znečištění a nové nemoci. Těm se indiáni vyhnout nemohou. Lékař Dutra Gomes Joseni, který tu ordinuje, si proto pochvaluje, že místní neodmítají očkování.
Někteří ovšem stále myslí na tradiční léčitelství předků. „Fungují tady vedle sebe oba typy léčby. Snažíme se přesvědčit pacienty, že je důležité brát i léky, které jim dáváme, kvůli léčbě některých chronických nemocí. A často máme úspěch,“ poznamenává Dutra Gomes Joseni.
I mezi původními obyvateli se totiž rozšířily civilizační choroby, třeba vysoký tlak nebo cukrovka. Jenže tady, kde indiány obklopila takzvaná moderní Brazílie, tradiční recepty na nemoci zapomněli. Stále však něco zbylo. O indiánské medicíně se učil na vysoké škole i doktor Gomes a rozhodně se jí nebrání.
Co vzbudí v indiánské vesnici rozruch?
„Je účinná, máme dobré zkušenosti a dokonce radíme lidem, aby používali léčivé byliny, které doma pěstují. Doporučujeme také, aby zašli za šamanem pro radu. Šamani mají na domácí léčbu nejlepší recepty,“ popisuje.
Při loučení zaslechnu zajímavý rozhovor. Jedna z místních indiánek na internetu četla o kmeni z Amazonie, který poprvé vyšel z pralesa a pokusil se o kontakt s vnějším světem. I tady podobná zpráva vzbudí rozruch.
Tahle indiánská vesnice je zkrátka úplně jiná – není plná polonahých indiánů s čelenkami, pomalovanými tvářemi a oštěpy. Nemluví tu původním jazykem a dokonce i jména mají většinou brazilská. Přesto si alespoň nějaké tradice snaží udržovat a pátrat po těch zapomenutých. Jak stále opakují, je to boj, ale stojí za to.
