Rosetta už parkuje u komety
Více než deset let trvala cesta sondy Rosetta ke kometě Čurjumov-Gerasimenko, než zakotvila na její oběžné dráze.
Svět si chystá superlativy pro kosmickou sondu Rosetta, kterou před deseti lety vypustila Evropská kosmická agentura ESA. To proto, že se už brzy má stát něco nevídaného. Předmět vytvořený člověkem bude prvním takovým výtvorem, který navštíví kometu – a to se vším všudy. Cílem je kometa 67 P/ Čurjumov-Gerasimenko. K premiéře vede více než desetiletá cesta, počítáme-li čas od startu Rosetty v březnu roku 2004.
O Rosettě, která nese jméno slavné Rosettské desky, jež pomohla badatelům rozluštit záhadné egyptské hieroglyfy, jsme mluvili už několikrát. Naposledy letos v lednu, kdy ji vědci probudili z jedenatřicetiměsíčního cestovního spánku. Předtím naposledy byla v plné pohotovosti v létě 2010, kdy prolétla těsně kolem asteroidu Lutetia a poskytla astronomům řadu unikátních snímků tohoto tělesa. Nyní tedy startuje průzkum zmíněné komety Čurjumov-Gerasimenko.
6. srpna se sonda dostala na její oběžnou dráhu, na které má setrvat asi půldruhého roku. Kometu bude mapovat a vybírat vhodné místo k přistání. V listopadu pak vyšle k povrchu výsadkový modul Philae, který dosedne na kometární jádro. Metrák vážící zvědavec si kometu osedlá na několik měsíců.
Řadou manévrů od letošního května zpomalili vědci let sondy z téměř 800 metrů za sekundu na pouhý jeden metr, což je přibližně rychlost chůze. Teď Rosetta krouží po nepravidelné dráze asi 100 kilometrů od jejího povrchu, do září se však přiblíží až na 30 kilometrů.
Nabízí se otázka, proč let ke kometě trval tak dlouho. Odpověď je jednoduchá – lidstvo nedisponuje takovou raketou, která by vyvinula rychlost umožňující přímý let ke kometě. Proto vědci využili tzv. gravitačního praku. Rosettu urychlily průlety kolem Země a Marsu.
Evropská kosmická agentura – mimochodem Česko je od roku 2008 jejím členem – si od mise slibuje, že významně rozšíří naše znalosti o kometách. Jestli půjde všechno podle plánu, podívají se vědci díky Rosettě do minulosti mnohem hlouběji, než umožňuje historie planet. Komety tak mohou přispět k řešení tajenky na téma vznik sluneční soustavy i vznik života na Zemi.
Vysíláno v Planetáriu č. 33/2014, 16. srpna.
Rubrika Mýty, omyly a novinky astronomie se vysílá každé třetí Planetárium v měsíci.
