Není houba jako houba. Jaká jsou houbová NEJ?

Někdo dává přednost hřibům, jiný zase muchomůrkám, resp. růžovkám - v houbařské mluvě masákům. Ty si ale lidé nejčastěji pletou s muchomůrkou tygrovanou, což s sebou nese riziko otravy.

Naší nejjedovatější houbou, která poškozuje játra a ledviny, je muchomůrka zelená. V případě prudké otravy je riziko úmrtí značně vysoké. Nejjedovatější houbou na světě je tzv. „ čepičatka", která roste na Jávě. Obsahuje dokonce 3-5x větší množství jedovatých látek než muchomůrka zelená. Paradoxem je, že naprostá většina našich jedovatých hub má poměrně příjemnou chuť. Nebezpečné látky nezničí ani to, když houby uvaříte nebo usušíte.

Chutné jsou i ty nejmenší houby. Houbaři někdy vyhledávají například penízovku smrkovou, která vyrůstá ze smrkových šišek, odlupuje se nožíkem a její klobouček je jen něco přes centimetr široký. Vedle této houby působí jako naprostý obr bedla vysoká, naše nejvyšší houba. Podle mykologů její výška může dosáhnout až šedesáti či sedmdesáti centimetrů.

V souvislosti s rekordní váhou je nutné zmínit pýchavky. Rekordní houbařský úlovek pochází z 60. let minulého století, kdy se na Liberecku objevila téměř dvacetikilogramová pýchavka obrovská. Houbaři se ale nejvíc radují z obrovských hřibů. Váha kapitálních úlovků, hřibů smrkových či dubových, se pohybuje okolo dvou, dvou a půl kilogramu, výjimečné jsou už tříkilové hřiby.

České pýchavky i velké hřiby ve srovnání s cizokrajnými houbami působí jako trpaslíci. V africkém pralese roste například termitovník obrovský, což je největší známý druh kloboukaté lupenaté houby. Jeho klobouk může být i přes metr široký. Vůbec největší houbu světa, podobnou choroši, našli před několika lety v Číně, šlo o téměř půltunový exemplář!

Choroš|foto:Ladislav Bába

Mezi houby, které v přírodě rostou nejdéle, rozhodně patří troudnatci, choroše. V českých podmínkách se mohou „dožít“ deseti let, v tropickém pralese ale třeba i čtyřiceti let.

V Česku existuje řada ohrožených druhů hub, některé z naší přírody mizí a proto bychom je měli chránit. Mezi ohrožené druhy patří například nádherně zbarvený hřib královský. Pokud ho seberete do svého košíku, hrozí vám pokuta. Houbaři by měli o takovém nálezu informovat mykology. Další ohroženou a velice chutnou houbou, která už byla i na stolech římských císařů a papežů, je muchomůrka císařská.

Snem všech mykologů je najít masečník kulovitý. Tuto houbu v Česku nikdo neviděl už od roku 1966. Masečník má zvláštní vzhled, je to tmavá kulička s důlkem na vrcholu a rosolem uvnitř. Pokud takovou houbu najdete, určitě vás proslaví!