Co by se stalo, kdyby astronaut zmizel v černé díře? Odpovídal astronom Jiří Svoboda

18. srpen 2014

Zamrzlé nebo zkolabované hvězdy – i tak se říkalo černým dírám, které vědci dodnes pořádně neprozkoumali. Černými dírami se zabývá také astronom Jiří Svoboda. Co je na jejich studiu tak fascinující?

Jednoduchý, ale nepopsatelný objekt

„Posouvá obzory,“ domnívá se s tím, že černé díry si můžeme představit jen velmi složitě. „Je to něco uvnitř, něco nepochopitelného a nepopsatelného. A nedaří se nám to odkrýt,“ vysvětluje.

Čtěte také

Co je černá díra? „Jde o zkolabovanou hmotu se silnou gravitací,“ shrnuje. Matematicky jde prý sice o jednoduchý objekt, ale prakticky stále nevíme, co je uvnitř. A kdyby se s černou dírou setkal astronaut, následoval by rychlý sešup dovnitř. „Co by se dělo pak, nemáme možnost zjistit,“ připomíná Jiří Svoboda.

Černé díry jsou podle něj poměrně malá tělesa. Kdyby byla Země černou dírou, měla by podle Jiřího Svobody velikost zrnka hrášku.

Jiří Svoboda, astronom

A jak vznikl výraz černé díry? Z posměšných výroků, jak uznává i Jiří Svoboda. Černé díry snad nemůžou existovat, říkalo se. „Černé díry se po čase ujaly a dnes zkolabovaným hvězdám jinak neřekneme,“ přibližuje.

Jak velké jsou černé díry? Proč je nemůžeme pozorovat přímo ze Země? A z jakého důvodu se černé díry nepojmenovávají poetickými názvy? Poslechněte si ceký rozhovor.

autor: šše
Spustit audio

Související