Cena kakaa roste, jeho pěstitelům to ale nepomáhá. Za chvíli nebude, kdo by ho pěstoval
Na Nákladové nádraží Žižkov v neděli přijel z Berlína čokobus, který objíždí Evropu s peticí za férovou čokoládu. Z šesti kilo čokolády, které průměrný Čech sní za rok, tvoří většinu cukrovinky vyrobené z necertifikovaného kakaa – z takového, které vypěstovali farmáři, kteří si nemohou dovolit ani poslat děti do školy. Často jim pěstovat pomáhají právě ony, drtivá většina výdělku z kakaa jde zpracovatelským firmám.
Přestože se celosvětově zvyšuje spotřeba čokolády a cena kakaa stoupá, jeho pěstitelé z malých farem v západní Africe, odkud pochází 70 % celosvětové produkce kakaa, se lépe nemají, většina z nich žije pod hranicí chudoby.
„Oni ani nevidí celou cenu, za kterou se kakao na světové burze prodává, dostanou třeba jenom 40 %, žijí na malých farmách, jsou to drobní pěstitelé, kteří mají dva až pět hektarů. Nemají přístup k informacím, nevědí, za kolik se to kakao prodává, v západní Africe se ani moc nekonzumuje,“ říká Markéta Vinkelhoferová z Ekumenické akademie, která Čokofest organizuje. „Vydělávají na tom jak překupníci, tak vlády některých zemí, přes který to kakao jde, to je třeba případ Ghany, nejvíc zisků zůstává u zpracovatelů čokolády a obchodníků.“
Kvůli mizerným výdělkům mladí lidé v Ghaně nebo na Pobřeží slonoviny od kakaových farem odchází do měst a většinou tu končí s podobně malým výdělkem ve slumech. Kampaň fairtrade tak upozorňuje i na to, že je třeba mladé u kakaa udržet. Průměrný věk pěstitele je dnes kolem padesáti a průměrná délka života v Ghaně asi 60 let.
Mezinárodní petice, kterou s sebou vozí čokobus, chce prosadit větší vyjednávací pozici pěstitelů vůči velkým zpracovatelským firmám prostřednictvím regulací. „Jsme zvědaví, jak zareagují velké firmy. V Británii, kde fairtradové hnutí má delší tradici a je silnější, přistoupil třeba jeden z největších zpracovatelů a prodejců čokolády k certifikování jednoho produktu. Všechno kakao by ale samozřejmě mělo být certifikované, aby bylo jasné, odkud je, za jakých podmínek pěstitelé pracují, jakou dostávají mzdu, jestli tam nepracují děti a jestli ta produkce je udržitelná,“ vysvětluje Markéta Vinkelhoferová.
Hnutí Fairtrade u nás letos slaví deset let existence. Podle posledních průzkumů je vidět, že povědomí o něm stoupá a stoupá i spotřeba fair trade výrobků. Mluví se o původu nejen kakaa, ale i kávy, oděvů, květin nebo spotřební elektroniky. „Třeba Volyně, která má asi 3000 obyvatel, je fairtradovým městem a zároveň má jednu střední školu, která je fairtradová. Je to sice malé město, ale to povědomí je tím pádem opravdu velké a díky těm iniciativám je tam spousta prodejních míst, obchůdky, kavárny, není tam vůbec problém se k těm fairtradovým produktům dostat, bezkonkurenční jsou v tom třeba Litoměřice, tam mají velmi hustou mapu fairtradových míst,“ říká šéfka českého Fairtradu Hana Chorváthová.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
