Věstonickou Venuši zřejmě vytvořila žena. Kdo ale otiskl prst na záda kypré sošky?

„Otisk je velmi malý. Je to políčko asi 3 x 5 milimetrů a je možné na něm rozlišit 7 linií čili otisků epidermálních lišt. Je viditelný i bez mikroskopu asi tak, jako když se podíváte na svá bříška prstů,“ upřesňuje antropolog Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Králík.

Tento otisk přitom musel vzniknout ještě před vypálením sošky. Věstonická Venuše prošla vysokými teplotami a výpal hlínu změnil a ztvrdil natolik, že už v ní žádný prst stopy zanechat nemohl.

To ovšem ještě neznamená, že do ní svůj prst otiskl nutně ten, kdo ji uplácal. Kdyby tomu tak bylo, vyvolalo by to ale veliké pozdvižení.

Malé dítě by sošku nedokázalo vymodelovat

Na zádech Venuše zůstaly otištěny velmi jemné a drobné papilární linie. Buď tedy pravěcí lidé měli daleko jemnější pokožku, nebo prst otiskla velmi subtilní žena nebo ještě pravděpodobněji deseti až jedenáctileté dítě.

Bylo by v jeho silách vymodelovat takovouto sošku?

„Malé dítě, řekněme kolem šesti sedmi let, ne. To na to nemá konceptuálně, inteligencí ani motorikou. Věstonická Venuše je opravdu dokonalé umělecké dílo, takže se nedá předpokládat, že malé dítě by bylo něčeho takového schopno. Otázkou je, jestli by toho nebyl schopen člověk, kterému je 10, 11, 12 let. Tam už ze zkušeností víme, že mnohé nadané dnešní děti jsou schopny velmi kvalitních uměleckých výtvorů,“ odpovídá antropolog Králík.

Otisky vyvracejí zažitý stereotyp

Otisk na Věstonické Venuši podnítil archeology, aby prostudovali i další kousky keramiky v paleontologickém inventáři. Podobných jemných otisků přitom našli spoustu.

Přimělo je to oprostit se od stereotypní interpretace, podle které pravěký muž zhmotnil v kypré sošce symbol plodnosti a tehdejší sexuální ideál.

Jinýma očima se dnes na Věstonickou Venuši dívá i archeolog Martin Oliva z Moravského zemského muzea v Brně:

„Dnes se přikláníme k tomu, že to byla opravdu ženská záležitost, že to snad i ty ženy víc používaly, že je to součást ženského ideového plodnostního mateřského světa, ne toho mužského sexuálního pohledu. A ten ženský souvisí s tím dětským.“

Věstonické Venuši se věnuje Magazín Leonardo. Poslechnout si ho můžete nahoře v článku nebo v iRadiu.