KDU-ČSL je proti zavedení kvót pro ženy na kandidátkách. Narušují ústavnost, tvrdí Bělobrádek
Vládní KDU-ČSL je proti zavedení kvót pro ženy na kandidátkách do sněmovních a krajských voleb, jak navrhuje ministerstvo vnitra. Podle stranického předsedy a vicepremiéra Pavla Bělobrádka by mohla být předloha protiústavní. Lidovci uplatní vůči normě „zásadní připomínky“.
Bělobrádek podotkl, že lidé mají přístup k voleným funkcím za rovných podmínek a nikomu nemůže být upírán. „Vynucované kvóty mohou narušit ústavní princip rovnosti,“ říká.
Návrh podle něho taky neřeší to, jak mají strany postupovat, když ženy neprojeví zájem kandidovat.
K tématu se vyjádřili místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek a ředitelka organizace Fórum 50 % a předsedkyně České ženské lobby Jana Smiggels Kavková
„Máme v rámci politických stran násilím donutit ženy, aby kandidovaly? Nebo se máme se nechat přeoperovat?“ táže se řečnicky Bělobrádek.
Na stranických statistikách ilustroval, že ženy v KDU-ČSL prostor mají. V lidoveckém poslaneckém klubu ale není ani jedna.
„Nebezpečí kvót je v tom, že my se budeme tak dlouho limitovat, až v podstatě omezíme přirozený vývoj věcí do té míry, že budeme mít všude zákazy a příkazy,“ míní však místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.
Podle něj dokonce některé ženy říkají, že je kvóty uráží. Také místopředsedkyně lidovců Klára Liptáková si nemyslí, že by kvóty něco vyřešily.
Pětina žen ve sněmovně
Ředitelka organizace Fórum 50 % a předsedkyně České ženské lobby Jana Smiggels Kavková však oponuje. Je přesvědčená, že je tu dostatek žen, které by o veřejnou funkci stály.
„Mají zájem, jsou velmi ambiciózní, ale kdykoli ve straně dojde na lámání chleba a sestavují se kandidátní listiny, ony končí na těch nevolitelných místech,“ uvádí.
Podíl žen na kandidátních listinách do sněmovních a krajských voleb by měl podle návrhu novely dosahovat nejméně 30 procent. Jinak by stát stranám snížil zhruba o 30 procent příspěvek na získané mandáty. Cílem návrhu je podle podkladů větší zapojení žen do veřejného a politického života.
Podle ní jsou kvóty pro ženy na kandidátkách v západních a severských zemích Evropy zcela běžné.
„Odpor vůči kvótám je typický pro země bývalého východního bloku, kde jsou zcela mylně spojovány s minulým režimem,“ vysvětluje.
Ve sněmovně po posledních dvou volbách obsadily ženy zhruba pětinu křesel. Na kandidátkách jich bylo kolem 27 procent. Podobná je situace v krajských volbách a zastupitelstvech.
Návrh na úpravu volebního zákona, jenž je v připomínkovém řízení, se podle dřívějších informací nelíbí ani koaličnímu ANO, pravicové opozici a komunistům.
