Porošenko chce, aby EU na Rusy na Ukrajině 'patřičně zareagovala'
Kyjev chce, aby Evropská unie zareagovala na přítomnost ruských vojáků na Ukrajině. Lídry evropské osmadvacítky k tomu dnes v Bruselu vyzval ukrajinský prezident Petro Porošenko. Dění na východě Ukrajiny je jedním z hlavních témat mimořádné schůzky šéfů států a vlád zemí Evropské unie.
Porošenko mluví o „patřičné reakci“, což by mohlo být třeba další kolo sankcí.
„Pokud vím, tak na stole nejsou připraveny nějaké další sankce, ale předpokládám, že o tom může být dnes na jednání Evropské rady diskuse,“ připustil český premiér Bohuslav Sobotka před dnešním jednáním.
Podle něj by si však Evropa měla najít novou strategii vůči Rusku, protože dosavadní sankce se ukázaly jako málo účinné.
„Budu trvat na tom, abychom ještě před tím, než budeme diskutovat o sankcích, diskutovali o tom, jakým způsobem bude dál probíhat diplomatická iniciativa Evropy k tomu, abychom skutečně dosáhli zastavení bojů,“ dodal Sobotka.
Podle zdrojů z diplomatických kruhů sestavovali ministři zahraničí Evropské unie na své neformální schůzce v Miláně text prohlášení, které by mohl summit schválit.
V něm má EU uvést konkrétní kroky, které by podnikla, pokud bude Moskva pokračovat v podpoře separatistů na východě Ukrajiny, nebo dokonce bude vysílat vlastní vojáky do této oblasti.
Kyjev chystá obranu Mariupolu před separatisty. Člověk v tísni stahuje své lidi
Číst článek
I když se postoje některých zemí k Moskvě liší – třeba Německo je ve srovnání s Polskem dost zdrženlivé – podle komentátora Českého rozhlasu Milana Slezáka se země EU dohodnout musí.
„Myslím, že si každý uvědomuje, že to, co se děje na Ukrajině, je přece jenom překročení nějaké pomyslné čáry, která překročena být neměla, to je jedna věc a druhá věc – když se člověk podívá zpátky, tak zjistí, že Rusku se absolutně nedá věřit, protože věci, které Rusové jeden měsíc popírají, tak nakonec přiznají,“ podotkl Slezák.
Pokud jsou na Ukrajině Ruští vojáci, už se podle něj jedná o válku dvou států, byť třeba není oficiálně přiznaná. „Musí se Rusku dát najevo, že touto cestou se dál nepůjde,“ dodal Slezák.
Summit zvolí nového šéfa unijní diplomacie
Bruselský summit má rozhodnout také o obsazení postů stálého předsedy Evropské rady a unijního ministra zahraničí.
V případě nástupce Hermana van Rompuye se mluví například o polském premiérovi Donaldu Tuskovi nebo dánské premiérce Helle Thorning-Smidtové.
U postu šéfa nebo šéfky unijní diplomacie, který dosud zastávala Catherine Ashtonová, se v mediích nejčastěji objevují jména italské ministryně zahraničí Federici Mogheriniové a jejího polského kolegy Radoslawa Sikorského.