Opatrný přístup Sobotky k sankcím kritizuje část opozice. A nelíbí se ani lidovcům
Alibismus, zbabělost, slabost, nekompetentnost, i taková slova padala od zástupců českých parlamentních stran na adresu premiéra Bohuslava Sobotky kvůli jeho postoji k případným dalším sankcím Evropské unie vůči Rusku. Český premiér uvedl, že sankce by neměly podkopávat evropskou ekonomiku.
„Pan Sobotka by si měl konečně ujasnit, jaký je jeho postoj a postoj jeho vlády k ukrajinské krizi, protože mění stanoviska každý den. Obávám se, že to vypovídá mnoho o jeho nekompetentnosti a slabosti. V tomto případě, pokud jde o sankce, měl aspoň verbálně zůstat solidární s tím hlavní proudem v Evropské unii,“ kritizoval europoslanec za ODS Jan Zahradil.
O možných sankcích vůči Rusku za to, že zasahuje do dění na Ukrajině, jednali evropští lídři včera na summitu v Bruselu a shodli se na jejich přitvrzení.
I když konkrétní návrh ještě na stole není, Česká republika a několik dalších zemí už dalo dopředu najevo, že některá opatření nemusí zavést.
„Pro mne je důležité, aby to byly sankce, které na jednu stranu budou znamenat jasný signál vůči Rusku, na druhou stranu by neměly zbytečně podkopávat evropskou ekonomiku,“ uvedl Sobotka.
Podle něj nejde jen o přímý dopad na Českou republiku, ale vzhledem k závislosti českého hospodářství na Německu i o dopad na Evropu.
„My v tuto chvíli nevíme, s jakými protiopatřeními Rusko přijde, pokud Evropa teď schválí další fázi sankcí,“ poznamenal Sobotka.
Podle českého premiéra je smyslem snažení evropských politiků především přivést Rusko k jednání.
„Není s kým jiným jednat než s Putinem. Putin je ruský prezident, má rozhodující vliv na to, co se dnes odehrává ve východní části Ukrajiny, evidentně má rozhodující vliv na to, jakým způsobem se chovají ukrajinští separatisté, a není nikdo jiný, s kým by se dalo v této věci jednat,“ řekl Sobotka.
Kalousek připomněl rok 1968, Bělorádek rok 1938
Do premiéra se za přístup k sankcím opřel i poslanec za TOP 09 Miroslav Kalousek. „Já to pokládám za alibistické a pro nás za ostudné stanovisko,“ řekl Kalousek.
Postoj země, která zažila invazi cizích vojsk, by podle něj měl být naprosto jednoznačný. „Agresor rozumí pouze síle. Samozřejmě, že ty sankce sebou ponesou nějaké náklady, ale zbabělost ve střednědobém důsledku ponese náklady tisíckrát větší,“ dodal Kalousek.
Putin se zmínil o státě separatistů. Šlo jen o výzvu k rozhovorům, korigoval mluvčí Kremlu
Číst článek
Pro tvrdší sankce se vyslovil i šéf koaličních lidovců Pavel Bělobrádek. Podle něj budou sankce bolet i Českou republiku, ale je to cena za hodnoty a principy.
„Nemůžeme Ukrajině udělat to samé, co udělali nám v Mnichově,“ napsal Bělobrádek ve zprávě pro agenturu ČTK. Připomněl tak dohodu z roku 1938, kdy Československo pod tlakem velmocí muselo „v zájmu míru“ postoupit část svého pohraničí Německu.
Vyjádření hnutí ANO, druhého koaličního partnera Sobotkových sociálních demokratů, se zatím Českému rozhlasu nepodařilo získat.
KSČM a Úsvit jsou proti sankcím
Jakékoli sankce vůči Rusku naopak odmítají komunisté. „Je to velmi neúčinné a pro Českou republiku škodlivé,“ poznamenal předseda KSČM Vojtěch Filip.
Také šéf hnutí Úsvit Tomio Okamura je proti zvyšování tlaku na Rusko a zpřísňování sankcí.
„Měli bychom bojovat za mírové řešení celého konfliktu, a tím je uspořádání demokratického referenda o sebeurčení jednotlivých oblastí Ukrajiny,“ nastínil svou představu Okamura.
Česko si vyhradilo, že některé sankce nezavede či je přinejmenším pečlivě zváží, ještě společně s Maďarskem, Slovenskem či Rakouskem.
Podle komentátora Českého rozhlasu Milana Slezáka to mimo jiné dokazuje, že o nejdůležitějších věcech v EU nerozhoduje Brusel.
„A zadruhé to dokazuje, jak obtížné je najít v takových věcech konsensus, když se má poradit 28 států, z nichž každý má samozřejmě svoje specifické zájmy,“ podotkl Slezák.
