Obama vyráží do Evropy. Návštěvou podpoří Estonsko a čeká ho i summit NATO

Americký prezident Barack Obama dnes zamíří do Pobaltí. Návštěva Estonska přichází ve chvíli, kdy se dál vyostřuje situace na Ukrajině. Vládní jednotky ztrácejí pozice v boji s proruskými separatisty. Prezident Petro Porošenko obviňuje Rusko z otevřené agrese proti Ukrajině. Krize v regionu bude také hlavním tématem jednání Severoatlantické aliance v Británii později tento týden.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Americký prezident Barack Obama se bude muset nějak vyrovnat s velkým dilematem současné situace: jak oslabit, či spíše odstranit pro Západ naprosto nepřijatelnou vládu islámských extremistů, a přitom nepomáhat Asadovu režimu

Americký prezident Barack Obama se bude muset nějak vyrovnat s velkým dilematem současné situace: jak oslabit, či spíše odstranit pro Západ naprosto nepřijatelnou vládu islámských extremistů, a přitom nepomáhat Asadovu režimu | Foto: Steven Senne | Zdroj: ČTK

„Rozhodnutí prezidenta Baracka Obamy zastavit se v Estonsku po cestě na summit NATO není náhoda," upozorňuje Charles Kupchan, ředitel evropského odboru Bílého domu.

Americký prezident chce během návštěvy Pobaltí i summitu NATO ve Walesu vyslat Rusku jasný signál, že musí okamžitě zastavit vpád na Ukrajinu.

Přehrát

00:00 / 00:00

S čím šéf Bílého domu na návštěvu Evropy vyráží, zjišťovala zpravodajka ČRo ve Spojených státech Lenka Kabrhelová

„Snažíme se Rusku vyslat jasný vzkaz, že jeho chování je nepřijatelné. V Estonsku žije početná ruská menšina a součástí prezidentova poselství je pochopitelně říci: stojíme při vás, alianční článek 5 je nezpochybnitelnou zárukou vaší bezpečnosti. Rusko, ani neuvažuj o možnosti destabilizovat Estonsko nebo ostatní Pobaltské státy, stejně jako to děláš na Ukrajině!" shrnuje poradce Charles Kupchan.

Americký prezident se sejde s hlavami všech tří bývalých sovětských republik - Estonska, Litvy a Lotyšska. Ti patří v Evropské unii a také Severoatlantické alianci k nejhlasitějším zastáncům vojenské pomoci Ukrajině.

Litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová označila kroky Ruska za "praktickou válku s Evropou", její estonský kolega za „nevyhlášenou válku".

Litevská prezidentka Dalia Grybauskaite | Foto: Wikimedia, public domain

O možnostech, jak pomoci Ukrajině v otázkách bezpečnosti, se podle poradce Bílého domu Charlese Kupchana bude mluvit v Estonsku i na summitu NATO ve Walesu, kam přijede ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Členové aliance podle Kupchana zvažují možnost poskytnout Kyjevu materiální i ekonomickou asistenci, pomoc s modernizací a výcvikem bezpečnostních sil, posílením kyber-bezpečnosti.

Ohledně možného vyzbrojení ukrajinské armády těžkými zbraněmi, tak aby byla schopná čelit ofenzívě Ruskem podporovaných separatistů, ale v řadách aliance nepanuje jednotný názor. Stejně tak se podle expertů nedá očekávat konsenzus ohledně možného rozšiřování NATO. O členství v jeho řadách Ukrajina požádala.

„Aliance reaguje na dění na Ukrajině. Je to krok dobrým směrem, že se snaží - přinejmenším na dočasné rotační bázi - posilovat svou roli ve východní Evropě," domnívá se analytik washingtonské Atlantické rady Erik Brattberg a podotýká:

„NATO by ale mělo dělat víc pro to, aby ujistilo o podpoře především země, jako je Polsko či Pobaltí. To bude jedno z důležitých témat summitu stejně tak jako otázka rozšiřování. Tam podle mě k pokroku nedojde, jednoduše teď nikdo k takovému kroku nemá chuť - což se týká i Gruzie nebo Moldavska. Aliance je v tom směru příliš rozdělená.“

Americký prezident se podle představitelů Bílého domu chystá na okraj jednání summitu s evropskými lídry debatovat o možném zpřísnění sankcí vůči Rusku.

A přestože velká část pozornosti se soustředí na ukrajinskou krizi, na pořad dne přijdou i další témata - hrozba, kterou na Blízkém východě představuje militantní hnutí Islámský stát.

Pro samotného prezidenta Obamu pak bude další výzvou přesvědčit lídry NATO, aby zvýšili výdaje na obranu. Mnohé evropské země včetně České republiky pokulhávají za závazkem vyčlenit na obranu dvě procenta HDP.

Estonsko, Lotyšsko a Litva | Foto: ČTK

Lenka Kabrhelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme