V reakci na dění na Ukrajině vzniká v Polsku polovojenská Národní garda
Polsko je prý v ohrožení a Poláci se musejí připravit na možný konflikt. Tvrdí to vznikající polovojenská organizace Národní garda, která chce cvičit civilisty pro případ ozbrojeného konfliktu.
Impulsem pro vznik polské Národní gardy je situace na Ukrajině. O tamních bojích se v Polsku mluví a píše prakticky neustále.
Dalším důvodem jsou také obavy z útoků extrémních islamistů, i když v Polsku je muslimů - s výjimkou nepočetných potomků Tatarů, kteří žijí na východě země už po staletí - minimum.
Národní gardu obvykle organizují lidé blízcí krajní a národovecké až nacionalistické pravici, jako třeba straně Ruch Narodowy, což je euroskeptické až xenofobní uskupení. Své kandidáty postavilo i do Evropského parlamentu, ale neuspělo.
O vznikající polovojenské skupině v Polsku, která chce cvičit civilisty v boji, informoval tamní zpravodaj ČRo Vít Pohanka
Podporu ze strany úřadů a vlády gardisté zatím nemají, alespoň tomu nic nenasvědčuje.
Spontánní domobrana má sice v Polsku tradici z období před 2. světovou válkou, ale v době profesionálních armád a využití nejmodernějších techniky působí taková iniciativa spíše naivně.
Tuto „hru na vojáky“ zatím například ministerstvo obrany zřejmě nebere moc vážně, nebo to alespoň působí tak, že se ke gardistům chová rezervovaně.
Blízkost a historická zkušenost
Vznik organizací, jako je polská Národní garda, naznačuje, že v Polsku je pocit ohrožení kvůli konfliktu na Ukrajině daleko intenzivnější, než třeba v Česku nebo na Slovensku.
Vysvětluje také, proč jsou polští politici podstatně bojovnější vůči Rusku než jejich kolegové v Čechách, na Slovensku a v Maďarsku.
Rusko upraví vojenskou doktrínu. Kvůli krokům NATO a Ukrajiny
Číst článek
Souvisí to i s historickou zkušeností, kdy Rusové a později Sovětský svaz Polsko poškodili výrazně více než jiné slovanské národy ve středu Evropy.
K obavám přispívá i dlouhá společná hranice Polska s Ukrajinou.
