Před 120 lety vznikla obuvnická firma Baťa, podnik zanedlouho 'obouval svět'
V září před 120 lety založili tři sourozenci Tomáš, Antonín a Anna Baťovi firmu, která v meziválečném období šířila slávu českých ševců po celém světě. Ševcovinu měli v krvi. Řemeslo se v rodině dědilo z otce na syna už od 17. století. Postupně z firmy zásluhou Tomáše Bati vyrostl prosperující podnik. Po jeho tragické smrti při letecké havárii převzal podnik v roce 1932 jeho nevlastní bratr Jan Antonín a vytvořil z něho nadnárodní koncern.
Na začátku 30. let, kdy ve světě vrcholila velká hospodářská krize, měla firma Baťa pobočky ve více než 60 zemích. Patřila k předním exportérům obuvi na světě. Tomáš Baťa byl údajně čtvrtým nejbohatším člověkem v Československu.
Po návratu z velkolepé obchodní cesty do Indie, kterou v roce 1932 podnikl firemním letadlem, před svými zaměstnanci ve Zlíně řekl:
Firma Baťa slaví 120. výročí založení. Impérium proslavil ve 30. letech po celém světě Tomáš Baťa. Jeho osobnost připomněl Jaroslav Skalický
„Nebojme se budoucnosti. Polovina lidí na světě chodí bosa a sotva 5 procent obyvatelstva světa chodí dobře obuto. To vidíme nejlépe, jak málo jsme dosud vykonali a jak ohromná práce očekává všechny ševce tohoto světa.“
Prosperitu firmy odstartoval geniální nápad Tomáše Bati v prvních letech podnikání, kdy začal šít boty z plátna, které bylo mnohem levnější a dostupnější než kůže. Baťovky, plátěné boty s koženou podešví a elegantní špičkou z kůže, se staly módním hitem doby.
Od roku 1908 byl Tomáš Baťa jediným vlastníkem firmy. Zaměstnával přes tři stovky dělníků, kteří denně vyrobili víc než 3000 párů bot. Rostla produkce i počet zaměstnanců. Baťa pro ně stavěl domky a školky.
K obrovskému rozmachu pomohla firmě první světová válka, denně podnik chrlil tisíce párů vojenských bot. Pak ale přišla krize a první stávky. Baťa podnikl odvážný krok, považovaný dodnes za jeho největší marketingový a reklamní tah, cenu bot snížil na polovinu a mzdy o 40 procent. Zaměstnancům to ale kompenzoval slevami v podnikových prodejnách.
Na konci 20. let zaměstnával Baťa přes 5 tisíc lidí. Založil Baťovu školu práce a vychovával si nové manažery. Zaváděl moderní systémy řízení, každá část firmy byla zodpovědná za své hospodářské výsledky a stávala se tak vlastně podnikatelem.
Král obuvníků ovládal víc než polovinu československého vývozu. A dál rozšiřoval své celosvětové impérium.
V červenci 1932 letěl Tomáš Baťa do Švýcarska otevřít novou pobočku. Krátce po startu jeho letadlo havarovalo. Tragickou smrtí se uzavřela první kapitola historie firmy.
„V den jeho skonu probouzeli jsme se teprve u svých rodin ke své denní práci. Byl první, vždy závodící s námi mladšími a silnějšími a předstihujíc nás zaplatil tvrdě v životě i smrti úděl prvního,“ vzpomínal na Tomáše Baťu jeho nevlastní bratr Jan Antonín, který firmu převzal.
Jan Antonín Baťa
Jan Antonín Baťa pokračoval v bratrových šlépějích. Rozšířil podnikání firmy, založil například v Otrokovicích Zlínskou leteckou společnost, která vyráběla kluzáky a letadla. Sportovní Zlíny byly v té době nejrozšířenějším sportovním letounem v Evropě. Firma Baťa vyráběla také pneumatiky.
V roce 1937 Jan Antonín Baťa podnikl obchodní cestu kolem světa. „Proč letím kolem světa? Bez letectví nikdo nebude v budoucnosti dělat světový obchod. Letecká technika postavila Československo na břeh největšího oceánu. Tu je náš most,“ vysvětloval, proč se vydává až do Číny, Japonska a USA.
Jan Antonín Baťa se tehdy zamýšlel nad strategií rozvoje tehdejšího Československa. Navrhoval první dálnici od západu na východ i vodní kanál Dunaj-Labe-Odra. Budování potřebné infrastruktury považoval i za způsob, jak snížit tehdy vysokou nezaměstnanost.
„Nemůžeme nechat zahálet žádné ruce, ale zejména ne takové, které by ještě měly být v nezaměstnání podporovány. Je potřeba stavět silnice a železnice a to nikoli podle přání jednotlivých obcí, ale podle hospodářské potřeby státu celého.“
V roce 1939 se Jan Antonín Baťa z mezinárodní výstavy v New Yorku do okupované vlasti už nevrátil. Poválečný mimořádný Národní soud v Praze ho odsoudil k 15 letům žaláře za to, že se za 2. světové války veřejně nepřihlásil k československému zahraničnímu odboji, který přitom ale Baťa finančně podporoval. Soud ho zbavil viny až v roce 2007.
Komunistický režim po roce 1948 Baťovy továrny v Československu znárodnil. Jan Antonín Baťa žil v Brazílii, kde založil obuvnické firmy. Po válce vystoupil na scénu jeho synovec Tomáš Baťa junior, který před nacisty uprchl do Kanady. O majetek rodinné firmy se se strýcem soudil, ve většině případů neúspěšně.
Po tragické smrti Tomáše Bati se vedení firmy ujímá jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa, jeden z nejvýznamnějších československých podnikatelů
Až do smrti strýce v Brazílii, kde žil, spolu nepromluvili. Tomáš Baťa z Toronta do 80. let řídil firmu Bata s více než stovkou závodů po celém světě. Do Československa přiletěl z exilu po sametové revoluci na konci prosince, považovaný za podnikatelskou legendu.
„Je to velice hluboký dojem, hlavně proto, že přišla ta změna k demokracii a ke svobodě. A doufám také, že bude víc československých podnikatelů, kteří přivedou průmysl a obchod na světovou úroveň.“
Tomáš Baťa zemřel v roce 2008. Firmu Bata Shoe Organization se sídlem v Lausanne vede jeho vnuk Thomas George Bata. Zaměstnává na 50 tisíc lidí na pěti kontinentech.
