Sehnat volné místo v domově pro seniory je na Vysočině téměř nemožné
Domovy pro seniory na Vysočině jsou skoro plné. Většina z nich už navíc rozšířila kapacitu na maximum. Příbuzní tak řeší náročné situace, kdy musí práci a osobní život skloubit s péčí o své blízké.
Paní Alena zkoušela několik domovů pro seniory na Vysočině. Všude jsou ale přísná kritéria a nekonečně dlouhý čekací list.
„Otec je dlouhodobě ležící pacient, který už spoustu let potřebuje péči, tu roli plnila naše maminka,“ popisuje svoji situaci paní Alena Veselá z Jihlavy a dodává:
„Její stav se ale na jaře zhoršil a z pečovatelky se stala osoba závislá na okolí. Vůbec nevím, co budeme dělat. Jsme čtyři děti, všichni pracujeme a nemáme možnosti si je vzít.“
Domovy pro seniory jsou na Vysočině téměř plné. Většina už rozšířila kapacitu na maximum. Tématem se zabývala redaktorka Kristina Lamperová.
Zájemci mohou čekat i déle než půl roku, potvrzuje ředitelka zařízení ve Ždírci Martina Matějková: „Čekací doba je u nás velmi dlouhá. Odhaduji to na šest až devět měsíců.“
Paní Alena tak střídá práci s péčí o otce, která je časově náročná. Její maminka je zatím stále v nemocnici. Co bude po jejím propuštění, nikdo neví.
V péči o rodiče se sourozenci střídají, i tak je to ale velký stres. Rádi by prý našli domov, kde mohou být rodiče spolu.
„Oni by velmi stáli o to, aby si byli nablízku. Jsou na sebe velmi napojeni. Invaliditou otce a pečovatelskou rolí matky je napojenost velmi úzká,“ dodává paní Alena.
Na území kraje Vysočina je k dispozici téměř tři tisíce lůžek, a to i v zařízeních zřízených například obcemi či městy. Podle Jitky Svatošové kraj nedávno otevřel jeden nový domov pro seniory a ve většině navýšil kapacitu.
„Je třeba si uvědomit, že domy důchodců nemají sloužit jako náhradní ubytování, ale mají sloužit těm osobám, o které se rodina není schopna se postarat,“ dodává Svatošová.