Začátek školního roku v Gaze byl odložen, řada škol je zničená, v dalších žijí uprchlíci
Po letní válce nastoupili izraelští žáci do škol, zatímco pro palestinské děti v Gaze se školy letos otevřou až 14. září. Sedm týdnů trvající konflikt zanechal tuto enklávu v troskách a zničené jsou také školní budovy. V desítkách z nich navíc i nadále přebývají uprchlíci, kteří se nemají kam vrátit. Jejich domy srovnala izraelská střelba se zemí a výstavba nových bytů pro tyto rodiny je v nedohlednu
Během letních válečných událostí se na útěku ocitla asi čtvrtina obyvatel Gazy. Po příměří se mnozí z nich vrátili domů opravovat své byty, desítky tisíc jich ale zůstaly bez střechy nad hlavou úplně a jako útočiště jim slouží školní třídy.
V jedné ze škol pásma Gazy, které spravuje Agentura OSN pro palestinské uprchlíky, natáčel blízkovýchodní zpravodaj Štěpán Macháček.
Ve škole pod správou Agentury OSN pro palestinské uprchlíky, natáčel zpravodaj ČRo Štěpán Macháček
„My jsme tu skončili jako uprchlíci hned první den války. Bylo to v půlce měsíce ramadánu a naše domy začali o půlnoci ostřelovat z moře. Od té doby jsme tady ve škole, se spoustou sousedů,“ říká asi padesátiletá paní Attárová.
Sedí na školním dvoře před třídou, ve které bydlí se svou rozvětvenou rodinou. Její čtyři synové a čtyři dcery mají už také spoustu dětí. Po dvou měsících svého uprchlického pobytu ve škole stále nevědí, co je čeká.
„Kam bychom šli? Nemáme domov. Kamkoliv nám řeknou, ať jdeme, tak půjdeme. Stává se, že lidem někdo nabídne, aby šli bydlet k němu, například nějaký vzdálenější příbuzný. Nás je tady ale třicet, a kdo by se mohl o tolik lidí postarat?,“ reaguje paní Attárová na zmínku o blížící se školní výuce.
Na dvoře jsou na hromadách naskládané školní lavice, které musely uprchlíkům uvolnit místo. Už za deset dní tomu ale bude muset být naopak.
Ve škole pobývá i třiadvacetiletý Azíz, který vystudoval na univerzitě učitelství pro základní školy. Práci ale nemá. V Gaze je víc než 60procentní nezaměstnanost. Azíz teď u jedné ze zdejších rodin zjišťuje, jestli se můžeme podívat do učebny, kterou obývá. Zpoza koberce zavěšeného ve dveřích vykukuje žena, po chvíli svoluje a my vcházíme ze dvora přímo do učebny.
„V jedné třídě perou, myjí se, vaří. Není místo, všechno se dělá v jedné místnosti. Všichni zdejší uprchlíci jsou civilisté, nikdo z nich neměl s vojenskými aktivitami nic společného. Tamhle to je fotograf, ten kluk vedle je novinář, a támhle ten pán je univerzitní profesor,“ představuje obyvatele školní třídy Azíz.
Pod tabulí na zemi sedí starší paní a v lavoru přepírá prádlo. Trojice dětí skotačí na invalidním vozíku a jejich otec se u elektrické plotýnky chystá něco uvařit. Ve třídě přespává na zemi pět rodin, celkem asi 40 lidí. Od agentury OSN dostávají jen rybičky v konzervách a už je prý nemůžou ani vidět.
Agenturu OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům, známou pod zkratkou UNRWA, teď čeká problém se začátkem výuky.
„V tuto chvíli registrujeme 54 tisíc uprchlíků, kteří zůstávají ve více než 40 našich školách. Situaci musíme řešit. Prozatím lidi seskupíme do devíti nebo deseti škol, tak aby to neovlivnilo začátek školního roku,“ říká mluvčí agentury Adnán Abú Hasna.
75 procent obyvatel Gazy jsou registrovaní palestinští uprchlíci z roku 1948. Mnozí z nich se během letošních bojů stali uprchlíky na druhou. I z jejich situace je jasné, že náprava letošních katastrofálních škod bude dlouhodobou záležitostí.
