Ukrajinskou krizi může vyřešit jedině prezident Putin, říká polský ministr zahraničí Sikorski
Konflikt na Ukrajině jen tak neskončí. Před českými novináři to dnes ve Varšavě uvedl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Na východě země sice panuje křehké příměří. Ale to může každou chvíli skončit a navíc jen prodlužuje stav, kdy Kyjev nemá nad částí Ukrajiny prakticky žádnou moc.
Klíč k řešení krize na Ukrajině má Kreml. Říká bez obalu šéf Polské diplomacie Radoslaw Sikorski.
„To, co se bude na Ukrajině dít, záleží na jediném člověku a všichni víme, kdo to je. Neznáme ale jeho úmysly. Nevíme, jestli ho uspokojí anexe další části Ukrajiny,“ podotýká Sikorski.
Mezi českými novináři, kterým polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski poskytl rozhovor, byl i zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka
Řeč je o ruském prezidentu Vladimiru Putinovi, který si podle ministra Sikorského udržuje v současné krizi iniciativu.
„Musíme samozřejmě doufat, že zvítězí rozum. Ale Polsko, Česko a Slovensko jsou země, které jako žádné jiné v Evropě zažily v dějinách politický nátlak silnějších sousedů. A také anexi svého území pod stejnou záminkou, kterou teď využívá Rusko na Ukrajině: tedy údajné ochrany zájmů národnostní menšiny, které jsou údajně ohroženy,“ pokračuje polský ministr.
Evropa proto podle něj nemůže jen nečinně přihlížet a nechat kremelskou politiku vůči Ukrajině bez odezvy.
„Máme povinnost reagovat na to, co prezident Putin deklaruje, a to, co dělá. A jeho činy vůči Ukrajině nás nemohou než znepokojovat. Vždyť je to porušení celé řady mezinárodních dohod: od Budapešťského memoranda o územní celistvosti Ukrajiny, přes Chartu Organizace spojených národů po Vídeňský dokument, principy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Rady Evropy a tak dále, a tak dále. Myslím, že není v našem zájmu, aby v Evropě znovu panovalo pěstní právo,“ říká Sikorski.
Začátek zmraženého konfliktu?
Jenže Evropa nehledá jednotný postup vůči Rusku lehce a platí to i pro země v jejím středu, které pojí stejná zkušenost z desetiletí kremelské nadvlády.
Polsko je nekompromisně pro další sankce. Premiéři Česka, Slovenska a Maďarska s nimi buď váhají, nebo je přímo odmítají. Co to podle ministra Sikorského vypovídá o smyslu Visegrádské čtyřky, uskupení, které má oficiálně za cíl slaďovat společné postoje těchto zemí?
„My také nejsme nějací nadšení zastánci sankcí, protože víme, že jsou dvousečné a málokdy účinné. Nikdy neobviňujeme jiné země, že nejsou Polsko a mají proto jiné zájmy. Vedení visegrádské skupiny zemí na sobě nese břímě koordinace postojů v těch věcech, ve kterých se sbíhají. A vždycky budou existovat záležitosti, které cítíme jinak,“ vysvětluje diplomaticky Radoslaw Sikorski.
Budoucnost východních regionů Ukrajiny nevidí polský ministr příliš optimisticky – odhaduje, že je čeká podobný osud jako jiná odtrženecká území v bývalém Sovětském svazu, jako je Jižní Osetie nebo Abcházie, která kromě Ruska nikdo neuznává a která už léta živoří v podivném právním limbu.
„Myslím, že je to pravděpodobné. Protože bude velmi těžké vrátit vládu Ukrajiny nad tím územím a bez přímé vlády nebude chtít Kyjev financovat obnovu toho, co zničili separatisté za pomoci Ruska. Takže tady máme začátek zmraženého konfliktu, který se – jak víme ze zkušenosti – urovnává velmi těžko,“ uvádí na dotaz Českého rozhlasu Sikorski.
