Problémy záchytných stanic je třeba řešit systémově, míní ombudsmanka
Situace v protialkoholních záchytných stanicích není podle ochránkyně lidských práv Anny Šabatové dobrá. Mají málo personálu, nedostatek lékařů, proti opilým používají příliš tvrdé donucovací prostředky, a navíc bývají i nepřiměřeně drahé. Pracovníci kanceláře ombudsmanky to zjistili při kontrole šesti z celkem 18 protialkoholních záchytek, které v České republice fungují.
Úřad veřejného ochránce práv byl na kontrole v Karviné, Kroměříži, Liberci, Ostravě, Plzni a v Praze. „Dá si říci, že ty problémy jsou systémové,“ uvedla Šabatová.
Její kancelář kritizovala například příliš vysoké rozdíly v cenách v jednotlivých zařízeních. Některé záchytky chtějí za noc až 4300 korun, zatímco jiné třeba jen 600. Podle Šabatové by cena měla být jednotná.
Ombudsmanka Anna Šabatová popsala největší problémy protialkoholních záchytných stanic i cesty k řešení
„To jsou prostě střelené částky a je vidět – když jsou sedmkrát vyšší v jednom zařízení než v jiném – že jsou neodůvodněné. Vyjádřili jsme takový názor, ale je to k diskusi, že část, která je čistě zdravotní, by měla být placena z veřejného zdravotního pojištění a to, co bychom v uvozovkách nazvali hotelovými službami, tam by měla být nějaká jednotně stanovená přiměřená úhrada,“ řekla Šabatová.
Veřejná ochránkyně se dotkla také používání „donucovacích prostředků“ na záchytkách.
„Nekritizovala jsem použití donucovacích prostředků jako takových, pouze požaduji, aby se použil vždy nejméně omezující prostředek, aby se naplnil cíl, který sledujeme,“ řekla.
Chybí muži
Předsedkyně představenstva kroměřížské nemocnice Lenka Mergenthalová na dotaz Českého rozhlasu uvedla, že by mohl pomoci jakýsi manuál pro zdravotníky, jak mají postupovat.
„V tom manuálu by mělo být přesně určeno, pro jaké situace jsou jednotlivé omezovací prostředky vyhrazené,“ uvedla Mergenthalová.
Věnovat se je podle ní třeba také nedostatku mužů zaměstnaných na záchytkách. Sestry totiž na agresivní klienty často fyzicky nestačí, s čímž souvisejí další nepříjemnosti.
To, že na většině záchytek pracují hlavně ženy, zmínila i Šabatová. Podle ní by měl být ve službě vždy alespoň jeden dvoučlenný tým, ve kterém by měl být minimálně jeden muž.
Podle Petra Popova, primáře Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, výtky ombudsmanky situaci na záchytkách skutečně odpovídají.
„Je potřeba si uvědomit, že záchytná stanice, kterou založil v roce 1951 docent Skála, vznikla jako unikátní projekt, ale s úplně jiným zaměřením – bylo to preventivně koncipované zařízení, které se snažilo nabízet pomoc lidem závislým na alkoholu, nikoli náhodným agresivním opilcům,“ podotkl Popov.
Podle něj v situaci, kdy dnes na záchytky přicházejí ve velkém množství lidé agresivní nebo s vážnými zdravotními problémy, už zařízení v současné podobě nejsou adekvátní.
Podle něj musí dojít ke změně v legislativě, protože ta současná dostatečně nepopisuje, jak má záchytka vypadat – z hlediska personálu i vybavení.
Popov také podotkl, že záchytné stanice v podobě jako v České republice už jsou dnes jen v Polsku.
„Nikde jinde už neexistují. Dokonce i v Rusku byly zrušeny a všude jinde – mám na mysli v zemích na západ od našich hranic – to řeší tak, že pokud se jedná o agresivního opilce, tak se o něj postará policie, a pokud se jedná o člověka, který má vážný zdravotní problém, to znamená třeba těžkou intoxikaci alkoholem, tak to řeší zdravotnické zařízení,“ dodal Popov.
Změny v legislativě už údajně připravuje ministerstvo zdravotnictví. Šabatová očekává výsledek v řádu měsíců.
