Jsem krajkářka, ne paličkářka. Ale už i na to jsem si zvykla, říká Lenka Malátová

S manželem chtěli najít nějaké místo, kam by z Brna utekli, koupili chatku na Okrouhlíku. „Tady je kouzelný kraj. Vždycky jsem si představoval ráj, palmy, moře. Ne! Ráj je tady. Les, vzduch a rybník. Hodně tady vyrábím. A získala jsem značku Vysočina regionální produkt,“ vysvětluje vztah k Vysočině Lenka Malátová.

Paličkovaná krajka je královna mezi krajkami

Paličkovaná krajka se vyrábí paličkami a podle výtvarnice a krajkářky Lenky Malátové je to královna mezi krajkami. „Poslední nálezy téhle techniky jsou datovány do Byzantské říše. Naše největší krajkářské středisko je Vamberk. Byla to válečná kořist manžela Magdaleny Grambové. Dovedla na panství jemné belgické krajky. Ve vamberecké oblasti se krajka nikdy nepřestala vyrábět. Je to období po Bíle hoře.“

S paličkovanou krajkou se Lenka Malátová potkala až na střední škole, bylo jí 14 let. Původně chtěla jít na keramiku do Bechyně, ale také ráda vyšívala a hrála si s nitěmi. „Jednou za čtyři roky se na Školském ústavu umělecké výroby otevíral obor krajkářství. Paní učitelka z výtvarky mi řekla, že tam jsou nejtěžší zkoušky, ať to zkusím. A oni mě přijali. Takhle jsem se ke krajce dostala.“

S krajkou je to stejné jako se svíčkovou

Po prvních hodinách paličkování Lenka Malátová věděla, že je to to pravé ořechové. „Když člověk vyšívá, tak vyšívá, když háčkuje, tak háčkuje. Když paličkujete, tak u toho musíte přemýšlet. To vám nedá. Musíte mít představivost, musíte vědět, kam tu nit povedete, kudy půjdou. Je to tvořivá práce.“

Paličkovaná krajka je jako rukopis

„Když dám technický výkres, podvinek, deseti krajkářkám. Každá bude mít úplně jinou krajku. Je to stejně jako se svíčkovou. Každá jinak utahuje, je to i síla materiálu. Někdo má špinavější ruce, i čistota se v tom odrazí. Jednou jsme dělaly záložky na kongres pro účastníky a já jsem onemocněl. Moje krajkářky to paličkovaly beze mne. Pak hotové záložky rozložily přede mne a já spustila: tu dělala ta, tu ta. Je to jako s písmem. Jako rukopis.“

Během práce si krajkářka Lenka Malátová několikrát umývá ruce. „Nerada paličkuju v létě. Jednou za čas musím paličky umýt, jako okurky, rychle namočit a vydrbat kartáčkem. Nebo lihem na nějakém tamponu.“

Podvinek na počítači je mrtvá věc

Paní Malátová připravuje také takzvané podvinky, technické nákresy, se kterými pracují další krajkářky, nejen v Česku, ale na celém světě. Do studia přinesla návrh z roku 1920. „Je to vzácnost, takhle zachovaný nákres. Já úplně žasnu, jak to dokonale nakreslili. Je tam přesně, kde mám píchnout špendlík, kde mám přiháčkovat. Já žasnu, jak je to dokonalé. A neměli počítač,“ upozorňuje Lenka Malátová.

Sama zkoušela technické nákresy na počítači vyrábět, ale příliš se jí to neosvědčilo. „Vypadne vám mrtvá věc. Když vezmu tužku a papír, tak to jede od srdce.“