Národní galerie vrací zpět církvím jedny z nejcennějších děl svých sbírek
Jedny z nejcennějších děl svých sbírek vrací Národní galerie zpět církvím. Konkrétně se vzdá například devíti maleb od Mistra vyšebrodského oltáře, čtyř desek ze středověké Puchnerovy archy a dvou vzácných pláten barokního malíře Petera Paula Rubense. Dohodu se zástupci církví podepsal dopoledne slavnostně ředitel Národní galerie galerie Jiří Fajt.
Díla mají nevyčíslitelnou hodnotu. Vedení Národní galerie si je cení stejně jako třeba pařížský Louvre slavnou Monu Lisu.
„Ty soubory jsou velice významné,“ říká šéf Národní galerie Jiří Fajt. „V první řadě jde o vyšebrodský cyklus, což je devět malovaných deskových obrazů a památka se řadí vlastně k základnímu kamenu malířského dědictví.“
O návratu cenných děl ze sbírek Národní galerie církvím mluvila Jana Čermáková
I proto je součástí dohody mezi státem a církvemi, že díla zůstanou státu v pronájmu, tedy ve stálých expozicích Národní galerie jako dlouhodobá zápůjčka na patnáct let.
Vyšebrodský klášter bude novým vlastníkem gotického díla. Puchnerovu archu získá rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou a Rubensovy obrazy augustiniáni.
„Oltář Mistra vyšebrodského zůstane nadále Národní galerii v zápůjčce na 15 let,“ popisuje převor Jan Berka z Cisterciáckého opatství Vyšší Brod a dodává:
„Bude uložen v Anežském klášteře, tam bude vystaven jako nyní. Pro nás je to dobré řešení, myslím, že i pro Národní galerii.“
„Návštěvníci budou moci obdivovat díla v expozicích Národní galerie, jako tomu bylo dosud. Jediné, co se změní, bude údaj na popisce vedle konkrétních děl, kde se objeví majitel,“ uvádí Fajt.
Národní galerie vydá církvím první umělecká díla, o která si zažádaly v rámci restitucí. Mluvil o tom ředitel NG Jiří Fajt
V souvislosti se změnou majitele díla se ale změní režim při případném propůjčení díla do zahraničí nebo jeho převozu na jiné místo.
„Je to standardní proces, kdy si s každým majitelem, od kterého máme zapůjčena díla, vyjednáváme přesný režim. Kdybychom tak chtěli učinit, musíme samozřejmě mít souhlas majitele. Ale v případě Vyšebrodského oltáře jakákoli zápůjčka vůbec nepřipadá v úvahu. Dílo je velice fragilní a v podstatě se vůbec nevypůjčuje,“ upozorňuje Fajt.
Ministr věří v odpovědný přístup
Ministr kultury Daniel Herman z KDU-ČSL je rád, že je ministrem kultury právě ve vládě, která začíná restituce uskutečňovat.
„Myslím si, že tak, jak jsem o tom mnohokrát hovořil, se pohybujeme v jakési kategorii očišťování historické paměti. Napravujeme hluboké křivdy, které se staly v letech 1948 až 1950, kdy komunistický režim zcela bezprecedentním způsobem rozvrátil veškeré majetkové, hospodářské, ale i lidské a společenské vztahy.“
Ministr už dříve vyjádřil přesvědčení, že církve se o památky patřičně postarají.
O významu Vyšebrodského oltáře a změnách, které předání uměleckých děl církvi provází, mluvil Vít Vlnas, ředitel Sbírky starého umění NG
„Podle mého názoru se dá očekávat velice odpovědný přístup ze strany církví a náboženských společností, protože vždycky byly a i současná praxe ukazuje, že jsou odpovědnými správci svěřeného majetku,“ uvedl.
„Dostali jsme 40 výzev na vrácení uměleckých děl podle restitučního zákona. Týká se to asi 544 uměleckých děl. Z nich jsme 270 vrátili už v 90. letech. Řadu věcí jsme odmítli vrátit, protože nebyla naplněna litera zákona,“ doplňuje ředitel Národní Galerie Jiří Fajt s tím, že se domnívá, že Národní galerie ve svých expozicích prakticky nepřijde o žádná díla.
