Vůbec poprvé dnes zazní opera Antonína Dvořáka s názvem Alfred. Neznámé dílo nejslavnějšího českého skladatele nastudoval Symfonický orchestr Českého rozhlasu a uvede ji v pražském Rudolfinu na festivalu Dvořákova Praha. Opera zazní v koncertním provedení.

1:34 14. září 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vypjatá dramatičnost a extrémně náročné úlohy pěvců. Takový je Alfred, první opera Antonína Dvořáka. Mladý Dvořák ji napsal před sto čtyřiceti lety, v původním znění ji zatím ale nikdo neslyšel.

Nehrála se ani za Dvořákova života, ani po jeho smrti. Muzikolog Jiří Štilec tvrdí, že hlavně proto, že opera je v němčině:

„Myslím si, že jednou z bariér byla i ta němčina samotná. V 80. letech 19. století, kdy stoupá tlak na češtinu, mohla být němčina Dvořákovi vyčítána. A on možná sám nechtěl s němčinou českou veřejnost dráždit.“

To už je ale dávná minulost. Už za pár dní Alfreda uslyšíme v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Ve světové premiéře ho zahraje na hudebním festivalu Dvořákova Praha.

„Celý tento projekt byl zastřešen Českým rozhlasem, a to počínaje konstrukcí notových materiálů. Zároveň pro nás jako těleso, které Český rozhlas zřizuje, to byla jakási morální povinnost, když už jsme pořídili notové materiály,“ vysvětluje ředitel orchestru Jan Simon.

Alfréda s rozhlasovými symfoniky nastudoval německý dirigent Heiko Matthias Forster. Když poprvé otevřel Dvořákovu partituru, myslel si, že je to podvrh. Takového Dvořáka neznal ani nečekal.

„Dvořákovu partituru jsem poprvé otevřel u piana. Když jsem se dostal na pátou stranu, přestal jsem číst a zavolal jsem na svou ženu, že si myslím, že tohle není Dvořákova opera. Že je to nějaký vtip,“ vzpomíná dirigent.

Mladý Dvořák totiž v opeře teprve hledal vlastní výraz a při skládání se nechal ovlivnit řadou tehdy už známých autorů - například Robertem Schumannem, ale hlavně Richardem Wagnerem. Vytvořil svéráznou skladbu, která klade velké nároky hlavně na pěvce.

„Je to celkově extrémně náročné dílo. Opera postrádá lyrická místa. Je hodně naplněna Dvořákovým mladistvým nadšením pro Wagnera a pro patos. Proto je opera neustále dramatická. Pořád se zpívá ve forte, vysoko. Je to vypjatá hudba, je tam málo klidných míst,“ popisuje sopranistka Petra Froese.

Na koncertu vznikne nahrávka, která poputuje do celého světa.

Markéta Kaňková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít