Dění ve Skotsku s dělením Československa moc paralel nemá, shodli se Pithart a Kňažko

Rozdělení Československa a dnešní hlasování o nezávislosti Skotska moc paralel nemá, shodli se politici Petr Pithart a Milan Kňažko. Muži, kteří byli u jednání o dělení státu Čechů a Slováků na počátku 90. let, v rozhovoru pro Český rozhlas Plus poukázali třeba na to, že Skotové na rozdíl od Slováků neusilují tolik o národní identitu nebo že se ve Skotsku na rozdíl od Československa vůbec koná referendum.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Referendum o nezávislosti Skotska

Referendum o nezávislosti Skotska | Foto: Scott Heppell | Zdroj: ČTK

„Mluvíme o referendu, to je institut, který tady použit nebyl, ačkoli v té době – na konci roku 1992 – platilo, že rozdělit stát lze jedině referendem, čili já spíš vzpomínám na to, co nebylo a v jakém horečném spěchu se to nakonec ve Federálním shromáždění o jeden hlas uplichtilo,“ poznamenal Petr Pithart, který byl v letech 1990 až 1992 českým premiérem.

Podle Milana Kňažka, který byl na přelomu let 1992 a 1993 slovenským ministrem zahraničí, je rozdíl i v tom, že v jednání mezi českou a slovenskou stranou nešlo původně o rozdělení země.

Přehrát

00:00 / 00:00

O (ne)podobnosti dění ve Velké Británii a v někdejším Československu mluvili na ČRo Plus Petr Pithart a Milan Kňažko

„My jsme se tehdy setkali – tehdy vítězné politické strany z Čech a Slovenska – ne kvůli tomu, abychom rozdělili stát, ale kvůli tomu, abychom našli způsob soužití, abychom vytvořili harmonii, která by umožnila žít ve společném státě, kde by byly transparentní ekonomické, finanční vztahy a kde by nevznikala zbytečná napětí a případná nedorozumění. Výsledkem toho bylo rozdělení,“ uvedl Kňažko.

I když oba politici prý dostávali otázky týkající se rozdělení i ze Skotska, považují zkušenost za nepřenosnou. Podoba je prý jen na povrchu, v otázce rozdělení jako takové.

„Skotové na to mají dost dlouhý čas, aby si to rozmysleli. My jsme – protože se zkrátil volební mandát po prvních volbách na dva roky – měli velmi krátký čas. Myslím si, že ta krátkost času poznamenala nejen ten způsob jednání, ale i ten výsledek, to je na první pohled velký rozdíl,“ řekl Pithart.

Milan Kňažko | Foto: filmfestfinale.cz

Také otázka identity Skotů v rámci Velké Británie se zřejmě nedá tak docela srovnávat s pocity Slováků v Československu.

„Podle mého názoru Skotsko, které už bylo samostatných státem a které je ve světě dostatečně známé, pravděpodobně tímto problémem netrpí,“ uvedl Kňažko, podle nějž jsou motivace skotských zastánců odtržení spíše ekonomické.

Otázka identity se však netýká jen těch, kteří se odtrhují. Anekdotický popis situace, že jediní Čechoslováci žili v Česku či že jediní Britové žijí v Anglii, zatímco ve Skotsku Skotové, je podle Pitharta „uhozením hřebíčku na hlavičku“.

Skotové v referendu rozhodují o případném odtržení od Spojeného království

Číst článek

„Po rozdělení státu mají dosud podle mého názoru Češi, Moravané a Slezané problém se svou identitou, pořád se nejsou schopni dohodnout, co jsou národní zájmy, nedohodli jsme se na jednoslovném názvu státu… My jsme na to prostě nebyli připraveni, protože česká identita, to bylo něco, o čem se tady nikdy nemluvilo, vždycky Československá. Stejně tak je to ve Velké Británii,“ zauvažoval Pithart.

Podle něj může mít dělení evropských států i další důsledky. Podobně jako kdysi v Československu či nyní ve Velké Británii to totiž jiskří i mezi belgickými Valony a Vlámy či mezi Španěly a Katalánci.

Petr Pithart | Foto: Marián Vojtek

„Dnešní svět je nepředvídatelný, všechno se vším souvisí, nikdy se nestane to, co si myslíme, že se stane, a stane se to, na co vůbec nejsme připravení. Tento myslitelný, představitelný řetěz rozdělování států, by mohl samozřejmě – třeba ne ve Skotsku mezi Skoty a Angličany, ale jinde – vyvolat napětí a ohrozit stabilitu Evropské unie a vůbec evropského kontinentu,“ řekl Pithart.

Podle něj by bylo dobré držet věci tak, jak jsou, pokud jsou snesitelné.

„Myslím si, že to jsou všechno procesy, které jsou jakoby protiváhou těm globalizačním a integračním, že se lidé prostě chtějí někam patřit, potřebují mít pocit, že jsou součástí něčeho a tady se nabízí, že to možná budou v Evropě regiony, jejichž význam poroste. Když se to všechno bude dít pomalu a klidně, tak to může Evropu obohatit, kdyby to měly být nějaké řetězové reakce plné vášní, tak by to mola být katastrofa,“ dodal Pithart.

Na klidné řešení apeloval i Milan Kňažko. „Pro mě je podstatné, aby se všechno odehrálo v rámci dobrých vztahů. A myslím si, že to existuje,“ řekl Kňažko.

Podle něj snaha o odtržení Skotska není akt nepřátelství, a stejně tomu bylo i při dělení Československa.

„Nebuďme překvapení, pokud takový vývoj bude pokračovat – já doufám, že rovněž v takové přátelské atmosféře,“ dodal Kňažko.

Skotsko | Foto: Český rozhlas

ČRo Plus, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme