Proč Američané prchají do Severní Koreje?

21. září 2014

„Jeden vykřikoval hesla o boží lásce a s biblí v ruce přešel zamrzlou řeku, druhý ji přeplaval nahý a opilý, a hrstka amerických vojáků zase prokličkovala minovým polem. Všichni nasazovali život, jen aby se dostali do stalinistické Severní Koreje,“ píše zpravodaj agentury AP Foster Klug.

Jak to, že se znovu a znovu objevují Američané, kterým stojí za to riskovat ilegální a smrtelně nebezpečný přechod do antiamerické diktatury? Zatím posledním takovým je čtyřiadvacetiletý Matthew Todd Miller, který sice vstoupil do země legálně, ale roztrhal své vízum a byl kvůli tomu odsouzen na šest let převýchovy v pracovním táboře.

Cesta do KLDR je pro některé Američany velkým pokušením. Někoho žene nespokojenost se životem v USA a doufá, že nalezne pravý opak; jiní přicházejí z náboženských důvodů, a dost často jsou hnacím motorem osobní či mentální problémy. Ale ať už jsou důvody jakékoli, pro Washington je to pokaždé problém, protože musí posílat zvláštního emisara, což pak Pchjongjang propagandisticky vykládá jako své ideologické vítězství. Momentálně jsou v severokorejských věznicích tři američtí občané, uvádí agentura AP.

Čtěte také

V dobách studené války přecházeli hranici hlavně vojáci. Charles Robert Jenkins dezertoval v roce 1965, a do Japonska jej pustili v roce 2004. Jednoho vylákala Kim Ir-senova agentka, ostatní měli problémy v rodině či v jednotce. „V těchto dobách se věřilo, že KLDR je socialistický ráj. Dnešní přeběhlíci vědí, že to není pravda,“ říká John Delury z univerzity v jihokorejském Soulu. Častějším důvodem přeběhlíků jsou psychické problémy. „Lidi se sklonem překračovat společenská pravidla fascinuje nepřístupná země a uzavřená hranice. Prostě tam chtějí,“ vysvětluje expert.

V roce 1996 přeplaval řeku Jalu opilý narkoman Evan Hunziker. I když jej američtí diplomaté dostali po třech měsících domů, spáchal později ve Washingtonu sebevraždu. Je možné, že už jeho pokus o přechod hranice prozrazoval sebezničující tendence. Další skupinou jsou misionáři. Robert Park na Vánoce 2009 pronikl do Severní Koreje s biblí v ruce a volal po odstoupení Kim Čong-ila. V únoru 2010 se vrátil a podle vlastního svědectví byl při výsleších brutálně mučen.

Logo

Pro Pchjongjang je vždy velkým vítězstvím, když si pro zajatce přijede americký diplomat či v minulosti dokonce exprezident Jimmy Carter. Televize pak ukazuje, jak pokořeného amerického politika vítá z pozice síly severokorejský vůdce. „Američané vždy nejprve nabídnou vyslání vyjednavače pro lidská práva, ale ty Pchjongjang odmítá,“ říká Andrej Lankov z jihokorejské Kookmin University.

„Pro Severokorejce je to ryze obchodní záležitost. Vzkazují, že jejich tržní cena za zajatce je návštěva vysokého představitele plus nějaké ty ústupky. Za to nabízejí zboží, v tomto případě americké zajatce. A pokud Washington platit nechce, je to jeho problém, Pchjongjang to nestojí vůbec nic, a Američanům nadělá pár excentriků hodně vrásek,“ vysvětluje Lankov.

Zpracováno ze zahraničního tisku.

autor: rma
Spustit audio