Koupené chryzantémy raději přesaďte, parádu vám pak budou dělat i dva měsíce
Menší i velké zelené koule plné květů v podobě hvězdiček se na začátku podzimu prodávají v květinářstvích i v supermarketech. Chryzantémy mohou mít žlutou, červenou, vínovou, fialovou nebo bronzově hnědou barvu. „Aby vám květiny co nejdéle vydržely, doporučuji je přesadit do hutnějšího zahradnického substrátu. Často se stává, že v lehkém rašelinném substrátu v malém květináči snadno přeschnou, což jim nedělá dobře. Chryzantémy potřebují být stále ve vlhku, ale nesmí dlouho stát ve vodě. Můžeme je nechat v kyblíku s vodou hodinu, aby pěkně nasály, ale když dlouho stojí ve vodě, začnou odspodu hnít,“ řekla ve vysílání zahradnice Mirka Paclová.
Kromě přesazení musíme i na podzim chryzantémy hnojit. „I když u ostatních druhů s hnojením přestáváme, právě chryzantémy, které začínají kvést, musíme pravidelně hnojit. To je podmínkou, aby nám květina dělala radost třeba po dva měsíce,“ řekla zahradnice.
Ne všechny chryzantémy přežijí venku zimní období. „Květiny, které teď slouží k ozdobě v květináčích, jsou různým způsobem odolné vůči mrazu a na první pohled nejde poznat, která kytička zimu přežije. Nejlépe rostliny chladné období přečkají v chodbách, chladné předsíni nebo i ve sklepě. Kytičku sestříháme, očistíme a přes zimu lehce zaléváme, jen aby nevyschly kořeny,“ doporučila Mirka Paclová.
Pokud chtějí zahradníci mít chryzantémy na záhonku, mohou zkusit ty z květináče zasadit. „Mohutnější dřevnaté rostliny snáze zimu přečkají, malé rostlinky můžeme přikrýt bedýnkou nebo přihrnout slámou nebo chvojím a ochránit před větrem a mrazem. Ale i přes péči mohou zahynout,“ varuje zahradnice a doporučuje trvalé sazenice určené pro pěstování v zahradách.
„K pěstování na záhonku jsou určené sazenice, které vysazujeme nejlépe na jaře. Pokud dělíme trsy nebo vysazujeme sazenice na podzim, ostříháme květy, aby rostlinka nekvetla a nevysilovala se,“ doporučila poradkyně.
Zahradnice Mirka Paclová radila posluchačům Regionu také s truhlíkovými květinami. „Z letních květin schováme na příští rok pelargonie, fuchsie a begonie. Vysazovat můžeme dvouletky například macešky nebo drobné violky a také sedmikrásky, které jsou krásné na podzim, přečkají zimu a na jaře znovu vykvetou. Vřesy vysazujeme do rašelinného substrátu nebo do hlíny pro azalky a rododendrony. V malém truhlíku vřesy dlouhodobě trpí a je vhodnější je před zimou přesadit do záhonu,“ uzavřela Mirka Paclová.
CHAT:
Jarka Humpolec - Dobrý den, prosím Vás přežije zimu venku na Vysočině mladý stromek Ginko? Děkuji Vám
Ano, určitě gingko je normálně mrazuodolné, ještě ho na podzim dobře zalijte, ať má zásobu vláhy a spíš ho chraňte před zajíci a podobnou havětí, jestli je máte v okolí. Kryt na kmínek. Hodně zdaru v pěstování přeje Mirka Paclová
Milan - Dobrý den, je nutné hnojit růže a čím, prosím? Díky moc!
V tuto dobu již nedáváme k růžím žádná z minerálních hnojiv na růže, abychom zajistili dostatečné vyzrání dřeva výhonů. Můžeme doplnit ke keřům vyzrálý kompost nebo zapracovat kolem keře rohovinu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
