Retrospektiva „expresivního klasika“ Richarda Fremundy
Výstava s názvem Richard Fremund (1928-1969), připravená ve spolupráci s Retro Gallery, začala v pražském Museu Kampa Nadace Jana a Medy Mládkových. Retrospektivní přehlídku díla zapomínaného českého malíře a grafika můžete navštívit do 7. prosince.
Richard Fremund se narodil roku 1928, tragicky zahynul měsíc po svých 41. narozeninách v květnu 1969, tedy před 45 lety. Byl jednou z nejvýraznějších osobností pražské umělecké scény přelomu padesátých a šedesátých let a ještě za svého života byl zastoupen ve třech významných sbírkách, ať například ve sbírce Vincence Kramáře, Jiřího Koláře a fotografa Josefa Sudka, jehož portrét můžeme mezi pěti desítkami vystavených umělcových prací rovněž vidět.
Komplikovaná léta studiíV letech 1945-1949 studoval Richard Fremund na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Vratislava Nechleby a Vladimíra Pukla. V roce 1949, po politických prověrkách, byl ze studia vyloučen. V roce 1951 nastoupil ke studiu na Akademii múzických umění do scénografického ateliéru Františka Tröstera, kde studium ukončil výpravou ke hře Aloise Jiráska Kolébka pro divadlo Disk. V roce 1952 si společně se svým spolužákem Karlem Vysušilem zřídili malý ateliér v podkroví rodinného domu, kde malíř žil a tvořil až do své smrti roku 1969. Byl členem skupiny Křižovatka, skupiny Máj a sdružení SČUG Hollar.
Generace tvořící z české podstaty „Byl jeden z malířů, kteří tvořit po druhé světové válce,“ připomíná kurátorka Marcela Chmelařová. „Byla to generace, která neměla mnoho příležitostí konfrontace se zahraničním umění a v podstatě v první polovině padesátých let minulého století se formovala na základě zkušeností nebo čerpala z toho, co znala z předválečné éry české avantgardy. A Fremund byl jednou z nejvýraznějších osobností té generace.“
Rozmanité příležitostiNa počátku šedesátých let Richard Fremund krátce spolupracoval s divadly Semafor a Rokoko, ale také v oblasti tvorby filmových plakátů nebo dětských ilustrací. Tehdy jeho dílo vrcholí cyklem asambláží a asamblážových krajin, kterými se potom dokázal prosadit i v zahraničí.
Dílo dvojí tvářeDílo Richarda Fremundy jako by se ukazovalo dvojí polohou, dvěma výtvarnými styly – silně expresivního a rozvážně klasizujícího. Figurální tvorba z padesátých let dokládá vlastní českou podstatu, bez zahraničních inspirací. Druhá poloha představuje abstraktní tvorbu dalšího desetiletí, inspirovanou českou krajinou. „To jsou dva póly, na kterých on zakládal svoje umění,“ říká kurátorka výstavy.
