Teroristka, nebo spravedlivá bojovnice? Lékařka Olga bojuje za svobodu Doněcké lidové republiky
Válečné konflikty mají dvě tváře. Stejně tak i někteří lidé, kterých se nějakým způsobem týkají. Podobné je to i s jednou mladou lékařkou Olgou. Pro jedny je teroristkou, pro druhé bojovnicí za svobodu Doněcké lidové republiky. Během svého (nedobrovolně krátkého) zpravodajského pobytu v Doněcku na východě Ukrajiny se s ní potkal i Vít Pohanka. A trochu pochybuje, jestli mu řekla opravdu všechno o své práci…
Olga si zapaluje už pátou cigaretu za poslední hodinu. Není jí ještě ani třicet a na lékařku byste ji asi netipovali. Ale říká, že je internistka, a ukazuje mi nemocniční budovy, které zasáhly ukrajinské rakety. Tak třeba tady prý jedna dopadla na druhé patro márnice, které vyhořelo.
Už na úvod musím pro pořádek říct, že prostě nemám jak požádat o vysvětlení druhou stranu, tedy ukrajinskou armádu. Ani jak ověřit, co se tady doopravdy stalo, odkud se střílelo. Ale některá zdravotnická zařízení a jiné obytné a civilní budovy jsou v Doněcku nade vši pochybnost viditelně poškozené – zjevně raketami nebo jinou těžkou zbraní. A proruští separatisté to předvádějí jako důkaz nelítostné agresivity ukrajinské armády.
Necítím se být Ukrajinkou, tvrdí lékařka
Olga mě s charakteristickou nonšalantní asertivitou zdejších řidičů veze do jiné nemocnice. Vede prý oddíl asi dvaceti lidí, organizuje převozy raněných a nemocných bojovníků – rozuměj proruských separatistů – shání pro ně léky. Prožívá nejintenzivnější období života.
„Žiju prací, nemocnicemi a svými pacienty. Spím, když to vyjde, ale je na to málo času, pár hodin denně. Volný čas pro mě prakticky neexistuje. Jsem ráda, když si můžu oddychnout na půl hodiny,“ popisuje.
Pochází z nedalekého Kramatorsku, a tedy z nezpochybnitelně historického území Ukrajiny. Doněck a okolí nejsou žádný Krym, který Chruščov daroval Ukrajině před 60 lety a jehož obyvatelé se nikdy tak úplně Ukrajinci necítili. Olgu to ale vůbec nezajímá.
„Absolutně ne. Necítím se být Ukrajinkou. Necítím se být součástí takového státu, který bere život i dětem. Nemůžu se s tím smířit. Umírají tady pokojní lidé,“ říká.
Říká Olga úplnou pravdu?
Namítám, že umírají možná proto, že proruští separatisté, jejichž uniformu Olga nosí, za pomoci ruského prezidenta Putina válčí s legitimní vládou v Kyjevě a de facto prosazují ruskou expanzi. A Ukrajinci obviňují z mučení a vraždění nevinných lidí naopak separatisty, kteří podle nich lžou.
Olga mávne rukou: „Pravda a lež… to si musí každý vyjasnit sám, na čí straně je pravda a na čí lež. Je na každém, aby to poznal a zařídil se podle toho. Já jen vím, že když vyjedeme ven z hranic Doněcké lidové republiky, ocitneme se v informační blokádě. Nemůžeme se dívat na televizní kanály, jako je Rossija 24, nedají se najít ani informace na internetu, na Googlu. Zpravodajství Doněcké lidové republiky je blokované. Nenajdeme, co se skutečně děje.“
A já pro úplnost dodám, že nosí čistou a nažehlenou maskáčovou uniformu. Na levém rameni má nášivku s ruskou vlajkou, nad ní nápis Rusko, pod ní Ozbrojené síly. Nechá se fotit, ale když chci udělat záběr, aby byla dobře vidět právě nášivka ruských ozbrojených sil, rázně mi to zakazuje. A já se tak trochu bojím, že mi neříká beze zbytku všechno o tom, co přesně tady dělá a kdo ji poslal.
