Cedric Watson: Le Troubadour Creole

1. říjen 2014

Houslista a akordenosta Cedric Watson se narodil v Texasu, ale jako dítě s rodiči často jezdíval do jižní Louisiany, kde mu učarovala hudba cajunů, potomků francouzsky mluvících přistěhovalců.

Hudební znalci se shodují, že jazz se zrodil v New Orleansu, a kdybychom se z tohoto města přesunuli na západ, čeká nás překvapení. Objevíme totiž hudbu, která vznikla podobně jako jazz, tedy propojením černošských i bělošských vlivů, ale přitom má silnou příchuť Francie.

Pro upřesnění nutno dodat, že k přesunu na západ bychom potřebovali loď, pobřeží je totiž protkáno říčními rameny a mokřinami. Ústí řeky Mississippi tu vytváří obrovskou říční deltu, která svojí velikostí odpovídá Moravě.

Zdejší obyvatelé označují sami sebe slovem cajun, odvozeného od své dřívější domoviny, tedy Akádie, území kdysi známého jako Nová Francie, které je nyní součástí Kanady. Díky těmto uprchlíkům vznikl na území Spojených států ostrůvek zcela odlišné kultury: Cajunové si podobně jako Francouzi zakládají na dobré kuchyni, rádi se baví, tančí a zpívají.

Jedním z hudebních stylů, které se tu pěstují, patří zydeco - tedy cajunská varianta černošského blues, v jehož doprovodu má hlavní roli typicky francouzský nástroj, akordeon. K nejvýznamnějším hráčům mladé generace na tomto poli patří právě Cedric Watson.

Základem svérázného dialektu, označovaného cajun, jímž se mluví v jižní Lousianě, je archaická francouzština. V posledních dekádách ale francouzské vlivy ustupují angličtině, a existuje řada cajunských písní, v nichž se oba jazyky střídají. Na albu Le Troubadour Creole, které natočil Cedric Watson ale převažuje tradiční francouzský jazykový kolorit.

V dnešní Mozaice uslyšíte například skladby: Le Pay Des Creoles, Faite L'amour, Baby Please Don't Go, San Felipe One-Step.

Spustit audio