Jeleni bývali královskou zvěří – na Libavé panují dál

3. říjen 2014

Jelen lesní patří k největším býložravcům obývajícím naši krajinu. Většinu roku se s ním potkáte spíše náhodou. V době říje se však hlasy jelenů ozývají krajem do daleka a zejména na Libavé tvoří jejich koncert tradiční kulisu nastávajícího podzimu.

V dávné minulosti byl lov nejstarších jelenů vyhrazen pouze panovníkovi, případně těm, kterým tuto kratochvíli dovolil. I dnes se ulovení jelena považuje za vrchol myslivecké vášně a trofejní kusy bývají vysoce ceněny.

Zatímco v běžné krajině se s opravdu velkými kusy jelení zvěře setká běžný smrtelník opravdu výjimečně, existují místa, kde je dvanácti i více letý jelen stále nedílnou součástí ekosystému. Patří k nim vesměs oblasti, kde je lidem omezen přístup. K takovým patří bezesporu i Vojenský výcvikový prostor Libavá.

Zdejší revír má rozlohu 33 000 hektarů a z velké části jej tvoří krajina, kde se s lidmi nepotkáte. Příznivá je rovněž konfigurace zdejší krajiny, kde husté lesy střídají louky a oblasti jakési lesostepi, která vznikla na někdejších zemědělských pozemcích zaniklých vesnic. Díky tomu má vysoká zvěř na Libavé téměř ideální podmínky k tomu, aby zde žila stejně, jako kdysi v časech, kdy zbytek kraje byl mnohem méně zalidněn než dnes. To se projevuje i v možnosti pozorovat zvěř. Ta se zde běžně objevuje na volném prostranství i za světla.

Západ slunce nad Libavou

Samotná říje začíná v závislosti na počasí v prvních dnech září a pokračuje až do října. Čím je jelen starší, tím je v říji aktivnější. Průběh říje má své zákonitosti. Laně jsou ty, které vybírají místo, kde se bude říje odehrávat. Za nimi docházejí jeleni. Dominantní samec si své laně hlídá a snaží se získat co nejvíce potencionálních partnerek. Proti tomu se staví další jeleni, kteří se snaží laně odloudit.

Typické jelení troubení je tedy na jedné straně výzvou pro laně, na druhé straně varováním pro ostatní jedince, že zde už je obsazeno. Naopak od dalších jelenů se může jednat o výzvu k soupeření. Tradiční souboje jsou na první pohled nelítostné, ve skutečnosti při nich k případnému úmrtí poraženého soka dochází jen zřídka. I když zranění bývají četnější, ve skutečnosti se do křížku pouštějí pouze jeleni, kteří si jsou silově alespoň částečně rovni. Mladí nápadníci před hrozbou souboje nejčastěji vycouvají.

Jelen očekává soka

Jelení samci se u laní zdržují pouze v době rozmnožování. Mimo tento čas žijí osaměle. Mladší jeleni někdy tvoří tzv. mládežnické skupiny. Úplně nejmladší samci pak žijí společně s laněmi asi do dvou – tří let věku. To je pro ně důležité, protože je to doba výchovy. Bývá rovněž zvykem, že jelen, odchovaný laněmi v určité oblasti se na tato místa v dospělosti vrací právě v období říje. Jelení písně se ozývají v těchto dnech do daleka. Zkušení myslivci podle hlasu poznají, jak je jelen starý, co právě dělá.

Jelení samci mohou být v období říje nebezpeční. Stává se to výjimečně a spíše v případech, kdy se člověk nevědomky zatoulá na říjiště. Jeleni v takovém případě mohou špatně vyhodnotit roli člověka a zaútočit. Proto je dobré se podobným místům vyhýbat.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.