Jednu přivedl do České republiky hlad, druhého zase práce. A oba dlouhá léta snili o tom, aby mohli získat české občanství, aniž by se museli vzdát svého původního. Díky novému zákonu je to teď možné. Slavnostní slib složili jako první podle nových pravidel v Moravskoslezském kraji Bulharka Atanaska Panayotová a Polák Adrian Janusz Wykręnt.

Tento článek je více než rok starý.

17:42 5. října 2014 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Adrian Wykręnt je farář, v Česku žije už 26 let. Nově i jako Čech. Žádost podal hned v lednu, kdy nový zákon začal platit.

„Ze zákona je takové minimum aspoň tři roky školy v českém jazyce. Já jsem absolvoval třetí, čtvrtý a pátý ročník na fakultě v Olomouci, takže žádné zkoušky zapotřebí nebyly. To mi ušetřilo i trochu toho stresu, protože vím, že to u mě není perfektní,“ popisuje.

Zkoušky z češtiny nemusela skládat ani jedenaosmdesátiletá Atanaska Panayotová. Zákon to nevyžaduje u lidí starších 65 let.

„Mám radost, že dostávám české občanství na stará kolena. Těšila jsem se na to,“ říká paní Panayotová a dodává, že do Česka ji z rodné země přivedl hlad. „Strašná bída tam byla.“

V Česku pracovala od roku 1959 jako zahradnice. Na slavnostní slib ji doprovodila dcera Sněžana „Je to slavnostní chvíle, že se po tolika letech dočkala českého občanství,“ těšilo ji.

České občanství má pro cizince i řadu praktických výhod. Podle faráře Adriana Wykręnta je ale důležitější to, co není vidět. „Důležitější je to, co je v srdci. Žiju tady, jsem českým knězem a říkám si, proč ne,“ uzavírá.

Iva Havlíčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít