Napětí mezi Kurdy a tureckou vládou stoupá

Do ulic kurdských měst na východě a jihu Turecka vyšly tisíce lidí, kteří požadují vojenský zásah na pomoc obráncům města Kobani. Protesty a demonstrace ale zažila i Ankara a Istanbul. Policie proti kurdským demonstrantům tvrdě zasáhla. Křehké příměří mezi Kurdy a tureckou vládou je v ohrožení. Nakolik opravdu hrozí, že nedávno dojednaný mír mezi Kurdy a Ankarou skončí je ovšem nejisté.

Stovky mužů obléhají hraniční přechod, proti nim policie a slzný plyn. Taková je skoro každodenní situace na turecko-syrské hranici. Kurdové chtějí se zbraní v ruce bojovat proti ozbrojencům z Islámského státu, turecké úřady a policie ale nechtějí Kurdům povolit přejít hranici a potyčky s policisty jsou na denním pořádku.

„Chci bojovat, nemohu přece připustit, aby obsadili naše město. Turecká armáda nás ale nechce pustit," stěžuje si odhodlaný mladý muž. Rodinu prý přivedl z Kobani do Turecka, teď se chce vrátit a připojit se ke kurdským milicím. A není sám. Mužů jako je on, je mnoho.

Tureckou stranu hranice hlídá skupina vojáků s obrněným vozidlem|foto: Jaromír Marek

„Odešel jsem z Kobani už dříve, ještě než do oblasti vtrhl Islámský stát. Zpráva o řádění jeho mužů mě zastihla, když jsem byl na bulharské hranici. Okamžitě jsem se rozhodl vrátit se a jít bojovat," svěřuje se další.

Ovšem i Kurdové si uvědomují, že bojovat s Islámským státem je velmi těžká záležitost. „Mají mnohem lepší zbraně. Jsou silnější. Kontrolují celou oblast od hranic s Irákem až sem. Potřebujeme pomoc, potřebujeme více náletů na jejich pozice. Zatím je nic nezastavilo,“ říká Ahmad Sulejman, bývalý šéf Kurdské Národní rady v Sýrii.

V důsledku bojů v Kobani, ale i předchozího násilí ze strany Islámského státu se za hranicí koncentruje velké množství uprchlíků. „Tito lidé tady nejsou proto, že by utekli jen ze strachu před Islámským státem. Uprchli sem, protože jejich vesnici Islámský stát už zabral. Už neměli jinou šanci. Je jich tady skutečně hodně a turecká vláda situaci nezvládá. Běžencům pomáhají mezinárodní organizace a sami Kurdové. Turecko zatím nezaujalo k tomu, co se děje za hranicemi v Kobani jasný postoj. Proč nechce pomoct, to nevím,“ staví se tvrdě k turecké (ne)činnosti Ibrahim Bosan, který pracoval v Kobani v městské radě.

Kurdští uprchlíci, kteří utekli před brutalitou Islámského státu|foto: Jaromír Marek

Mezi Kurdy v Turecku to vře. Zlobí se na tureckou vládu, že masakru Kurdů v Sýrii nečinně přihlíží. „Pokud nechá Turecká vláda kurdské Kobani vykrvácet, mírový proces mezi Kurdy a vládou skončí", vzkázal z vězení šéf zakázané Kurdské strany pracujících PKK, Abdullah Ocalan.

Kurdští politici hovoří diplomatičtějším jazykem, v zásadě ale říkají totéž. „Turecko přistupuje k současné situaci jako v politickém problému. Ale tohle je humanitární krize. Politiku bychom měli odložit stranou,“ navrhuje Ahmad Sulejman.

Turecko má pro zdrženlivý postoj své důvody. Kurdskou stranu pracujících považují za teroristickou organizaci, stejně tak jako kurdské milice, které bojují v Sýrii. Obávají se toho, že by se obě kurdské ozbrojené frakce mohly spojit a ukončit mírový proces v Turecku. Proto brání kurdským mužům v odchodech do Sýrie. Křehké příměří mezi 15 miliony Kurdů a Ankarou tak dostává trhliny.

Abdullah Öcalan |foto: Wikimedia Commons, Halil Uysal

PKK jasně říká: „Pro tureckou vládu nepředstavujeme nebezpečí, chceme jen bránit naše kurdské domovy přes teroristy. Vláda ale od začátku prohlašuje, že nikdy nepřipustí, aby se Kurdové vyzbrojili. Turecko na začátku islamisty podporovalo. A když začala ofenzíva Islámského státu proti Kurdům na severu Sýrie, Ankara nedělala vůbec nic. Až když začali proudit uprchlíci a situace přitáhla pozornost světových médií, pak začala pomalu jednat. Důvěra je ale už pryč,“ shrnuje příčiny vzájemného napětí mezi Ankarou a Kurdy Chalid z kurdského Diyarbakiuru a vyjadřuje tak mínění většiny svých kurdských soukmenovců.

Barbarství Islámského státu v Sýrii, tak může paradoxně probudit doutnající kurdský problém i v sousedním Turecku.