Ústecký hrad Střekov vyrostl ve středověku nad Labem jako celní stanice
Impozantní silueta hradu Střekova na Ústecku patří už bezmála 700 let k labskému koridoru. Labe bylo odjakživa významnou spojnicí, po které proudilo zboží, a král Jan Lucemburský pověřil roku 1316 pražského měšťana Peška z Veitmile, aby nad ním vybudoval strážní hrad. Kontrola obchodu totiž zajišťovala lepší výběr cla a Lucemburk měl peněz stále málo.
Majitelé se na Střekově měnili kupodivu poměrně málo. Po zakladateli Peškovi ho zhruba sto let vlastnili Vartenberkové, kteří stavbu rozšířili. Stejně na konci 15. století učinil další majitel Hanuš Glac. Od roku 1563 jsou vlastníky hradu Lobkowiczové. První Lobkowicz na Střekově, Václav, tam prý prostavěl 300 kop grošů a 500 zlatých.
Pro návštěvníka jsou ale zajímavější než účetní knihy spíš zdejší pověsti. Nejznámější je pověst o Kateřině, dceři hradního pána. Zamilovala se do švarného podkoního, ale otec nerovné lásce nepřál, mladíka dal uvěznit a plavovlasá Kateřina ze žalu skočila ze skály dolů. Na její památku každoročně na jaře vyraší na temné skále trsy zlatožlutých tařic.
Střekov jako inspirace romantiků
Střekov nemohl uniknout pozornosti romantického 19. století. Okouzlil básníky Karla Hynka Máchu i Johanna Wolfganga Goetha, učaroval i významnému hudebnímu skladateli Richardu Wagnerovi. Tomu bylo líto, že hrad nemá strašidlo, a tak se údajně sám halil do prostěradla a po nocích obcházel hradby. Přitom navíc složil báseň, která dala později vzniknout libretu k jedné z jeho nejznámějších oper – Tannhäuserovi.
Také oči romantických malířů spočinuly na Střekově se zalíbením – obraz Ludwiga Richtera Přívoz u Střekova je visí ve vyhlášené drážďanské galerii. A také Ernst Gustav Doerell si Střekov vybral za námět svých děl. Skladatel Wagner a malíř Doerell mají přímo na Střekově i pamětní desky.
Hrad Střekov nabízí ale i něco navíc. Zdejší galerie pravidelně chystá sezónní výstavy, upravená terasa skýtá mimořádný výhled do okolí a loni se podařilo dokončit rekonstrukci tzv. rytířského sálu. Ten dnes slouží i pro společenské akce, zejména pro svatby. Dokonce tu už čtyřikrát slavili i zlatou svatbu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
PRŮZKUM: Velikonoce jsou pro Čechy hlavně symbolem jara. Tradice se nejvíce dodržují v Praze
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Pastoral Brothers: Význam Velikonoc je o naději v beznaději. I když přijde to nejhorší, život pokračuje
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků